1866–1944 · prozaik, dramatik, muzikolog · francouzská literatura 1. poloviny 20. století (světová meziválečná literatura)
Francouzský humanista a pacifista, nositel Nobelovy ceny (1915).
Život
- Narodil se v Clamecy v Burgundsku, vystudoval historii v Paříži.
- Byl historikem umění a hudby, profesorem dějin hudby na Sorbonně.
- Za 1. světové války žil ve Švýcarsku, pracoval pro Červený kříž a vystoupil proti válce (Nad vřavou) — ve Francii byl za to napadán jako zrádce.
- Roku 1915 dostal Nobelovu cenu.
- Obdivoval M. Gándhího a L. N. Tolstého, sympatizoval se Sovětským svazem.
Tvorba
- Jan Kryštof (1904–1912) — románová řada o geniálním německém hudebníkovi (inspirovaném Beethovenem).
- Petr a Lucie (1920) — láska v Paříži za války ().
- Dobrý člověk ještě žije (Colas Breugnon) — veselý román z Burgundska.
- Okouzlená duše — románový cyklus.
- životopisy Beethovena, Michelangela, Tolstého, Gándhího.
Typické rysy tvorby
- humanismus a pacifismus — víra v bratrství lidí a národů,
- obdiv k velkým osobnostem (umělci, myslitelé),
- lyrizovaná próza, hudba jako téma,
- protiválečné poselství.
Kontext
Francouzská literatura přelomu století a 1. světové války; protiváleční autoři H. Barbusse (Oheň), později E. M. Remarque. V Čechách se k pacifismu a humanismu hlásili F. Šrámek, J. Wolker, K. Čapek.