Autor: Bohumil Hrabal · Vydáno: 1965 · Druh: epika · Žánr: novela · Směr: česká próza 60. let
Stručný obsah
Zima 1945, konec války. Mladý Miloš Hrma se po třech měsících vrací do služby jako elév (výpravčí v zácviku) na malé železniční stanici Kostomlaty. Byl nemocný — pokusil se o sebevraždu podřezáním žil, protože při první noci se svou dívkou, průvodčí Mášou, selhal a cítí se méněcenný, „ne jako opravdový muž“.
Na stanici panuje svérázná atmosféra: přednosta chová holuby a touží po povýšení, výpravčí Hubička je proslulý sukničkář a na noční službě orazítkuje telegrafistce Zdeničce Svaté zadeček úředními razítky — z čehož je skandál a vyšetřování. Kolem stanice projíždějí vlaky s raněnými, zvířaty a municí — „ostře sledované vlaky“ pod zvláštním dozorem Němců.
Hubička je napojen na odboj. Připravuje se zničení muničního vlaku. Výbušninu přiveze krásná odbojářka Viktoria Freie, která Milošovi pomůže — stráví s ním noc a Miloš se konečně cítí jako muž. Druhý den Miloš sám vyleze na semafor a hodí bombu do vlaku. Při tom se střetne s německým vojákem, postřelí se navzájem a oba umírají vedle sebe v příkopě. Vlak vybuchne.
I. část
Literární druh a žánr
Epika, novela — kratší próza s jedním dějem, jednou hlavní postavou a výraznou pointou. Spojuje tragické (válka, smrt) s komickým a groteskním.
Zasazení výňatku do kontextu díla
Nejčastěji se losují:
- Miloš se vrací na stanici — začátek, vzpomínky na rodinu (dědeček hypnotizér, který chtěl zastavit tanky),
- výpravčí Hubička a Zdenička — razítka,
- Miloš u lékaře — svěřuje se se svým problémem,
- přednosta a holubi,
- Viktoria Freie a noc s Milošem,
- zničení vlaku a Milošova smrt — závěr.
Téma a motivy
- Téma: dospívání mladého muže a hledání sebe sama uprostřed války; malý, obyčejný člověk, který v rozhodující chvíli prokáže hrdinství; groteskní život v čase smrti.
- Motivy: vlaky, stanice, semafor, razítka, holubi, sebevražda, láska, sexualita, odboj, bomba, voják, smrt.
Časoprostor
- Čas: zima 1945, poslední měsíce 2. světové války.
- Prostor: malá železniční stanice Kostomlaty (na trati u Nymburka), dopravní kancelář, nástupiště, semafor, okolí.
Kompoziční výstavba
Chronologická, s retrospektivami (Milošova rodina, nehoda s Mášou, pokus o sebevraždu); děj trvá jen pár dní. Vrcholí výbuchem a smrtí — tragický, ale i hrdinský konec.
II. část
Vypravěč
Ich-forma — vypráví Miloš Hrma, naivně a s humorem; o vážných věcech mluví stejně klidně jako o banálních.
Postavy
- Miloš Hrma — 22letý elév, plachý, nejistý, citlivý; nakonec statečně položí život.
- výpravčí Hubička — proutník, šibal, odvážný odbojář, nemá rád Němce.
- přednosta — chovatel holubů, přísný, pobožný, směšný kariérista.
- Máša — průvodčí, Milošova dívka.
- Zdenička Svatá — telegrafistka.
- Viktoria Freie — krásná odbojářka.
- Milošova rodina — pradědeček (vysloužilý voják, kterému se posmívali), dědeček hypnotizér, tatínek předčasný důchodce.
Typy promluv
Pásmo vypravěče (Milošovo vyprávění) s vloženými dialogy; dlouhá souvětí s přímou řečí uvnitř.
Veršová výstavba
Netýká se — próza.
III. část — jazykové prostředky
- hovorová čeština, železničářský slang a odborné výrazy,
- dlouhá, plynoucí souvětí (typický Hrabalův styl),
- humor, groteska, ironie — kontrast komického a tragického,
- mluvící jména (Hubička — proutník, Zdenička Svatá),
- německé výrazy — dobová atmosféra,
- naturalistické detaily (zranění, smrt).
Literárněhistorický kontext
O autorovi
Bohumil Hrabal (1914–1997) vyrůstal v pivovaru v Nymburce, vystudoval práva, ale vystřídal desítky zaměstnání — byl i železničářem (výpravčím v Kostomlatech), pojišťovacím agentem, dělníkem v kladenských hutích, balíkářem ve sběrně papíru, kulisákem. Ze zkušeností čerpal náměty. Psal dlouho do šuplíku, vydávat začal až v 60. letech. Ostře sledované vlaky jsou jeho nejznámější novela; film Jiřího Menzla podle ní získal roku 1968 Oscara. Více na stránce autora.
Autoři téže doby
Josef Škvorecký — Zbabělci (1958)
Román o posledních dnech války v malém městě, vyprávěný ich-formou mladým Dannym, který myslí víc na dívky a jazz než na revoluci. Jako u Hrabala jde o mladého hrdinu na konci války, o humor místo patosu a o odvahu, která vypadá jinak, než líčí oficiální propaganda.
Arnošt Lustig — Démanty noci (1958)
Povídky o mladých lidech za války a v koncentračních táborech. Jako Hrabal ukazuje Lustig válku očima mladého člověka a jeho osobního hrdinství; je ale vážný a tragický.
Kurt Vonnegut — Jatka č. 5 (1969)
Americký román o válce (bombardování Drážďan) vyprávěný s groteskním humorem a nadhledem, který odhaluje absurditu války — podobně jako Hrabal míchá komické s tragickým.
Literární směr
Česká próza 60. let — „uvolnění“ a nová vlna: odklon od schematické válečné literatury, antihrdina, humor a groteska, hovorový jazyk (B. Hrabal, J. Škvorecký, M. Kundera, V. Páral). Hrabalův styl — „pábení“, dlouhé plynoucí věty, poetizace všedního života.