Autor: William Styron · Vydáno: 1979 · Druh: epika · Žánr: psychologický román · Směr: světová literatura 2. poloviny 20. století
Stručný obsah
Léto 1947. Dvaadvacetiletý Stingo, začínající spisovatel z amerického Jihu, přijde do New Yorku a ubytuje se v levném penzionu v Brooklynu („Růžový palác“). Nad ním bydlí krásná Polka Sophie Zawistowska, která přežila Osvětim, a její milenec Nathan Landau, brilantní, okouzlující Žid, který ale trpí záchvaty žárlivosti, násilí a šílenství (paranoidní schizofrenie, drogy). Stingo se s oběma spřátelí a do Sophie se zamiluje.
Sophie mu postupně, v několika verzích a s mnoha lžemi, vypráví svou minulost. Byla dcerou krakovského profesora, který psal antisemitské spisy — tuto pravdu nejdřív tají. Za okupace byla zatčena za pašování masa a s dvěma dětmi, Janem a Evou, deportována do Osvětimi. V táboře pracovala jako písařka u velitele Rudolfa Hösse a marně se ho snažila získat, aby zachránil jejího syna. Teprve na konci se Stingovi svěří s nejhorším: na rampě ji opilý esesácký lékař donutil vybrat, které z dětí půjde do plynu — a pokud by nevybrala, zemřou obě. Sophie vybrala Evu. Jan pak zmizel v táboře a Sophie se o jeho osudu nikdy nedozvěděla.
Po další Nathanově krizi Sophie se Stingem uteče na Jih, stráví s ním jednu noc — a ráno odjede zpět k Nathanovi. Stingo je najde mrtvé: spáchali společnou sebevraždu kyanidem.
I. část
Literární druh a žánr
Epika, psychologický román s prvky románu o dospívání (Stingo) a válečného románu o holocaustu. Má rysy autobiografie — Stingo je vypravěčovo mladší já.
Zasazení výňatku do kontextu díla
Nejčastěji se losují:
- Stingův příjezd do Brooklynu a první setkání se Sophií a Nathanem,
- Nathanův záchvat — násilí a žárlivost,
- Sophiino vyprávění o otci a Krakově,
- Sophie u Hösse v Osvětimi,
- volba na rampě — vrchol knihy,
- závěr — sebevražda Sophie a Nathana, Stingův pláč na pláži.
Téma a motivy
- Téma: vina a trauma člověka, který přežil holocaust; nemožnost žít s nesnesitelnou volbou; zlo, které nutí nevinné ke spoluvině; láska, která nemůže zachránit.
- Motivy: Osvětim, rampa, děti, volba, lež, otec, antisemitismus, alkohol, šílenství, sex, psaní, kyanid, smrt.
Časoprostor
- Čas: léto 1947 (přítomnost), s rozsáhlými retrospektivami do let 1939–1945 (Polsko, Osvětim) a do Stingova dětství; vypravěč vzpomíná s odstupem asi třiceti let.
- Prostor: Brooklyn v New Yorku (penzion, ulice, pláž Coney Island), Krakov, Osvětim, americký Jih (Virginie).
Kompoziční výstavba
Retrospektivní a mozaiková — přítomný děj (léto 1947) se prolíná se Sophiinými vzpomínkami, které se odhalují postupně a v několika verzích; nejhorší pravda zazní až před koncem. Mezi tím Stingovy úvahy a autorovy komentáře o holocaustu.
II. část
Vypravěč
Ich-forma — vypráví Stingo, ale jako starší muž vzpomínající na léto 1947. Sophiiny příběhy jsou podány jako její vyprávění (pak často er-forma) — vypravěč upozorňuje, že mu leckdy lhala.
Postavy
- Sophie Zawistowska — krásná polská katolička, která přežila Osvětim; trápí ji vina (za otce, za volbu, za to, že přežila), lže sobě i ostatním. Tragická postava.
- Nathan Landau — inteligentní, okouzlující a zároveň psychicky nemocný a násilnický; posedlý holocaustem, který ho jako Žida nezasáhl.
- Stingo — vypravěč, mladý, naivní, citlivý, sexuálně nezkušený autor, který se v tomto létě stane dospělým a spisovatelem.
- Rudolf Höss — velitel Osvětimi; otec Sophie — profesor, antisemita.
- Jan a Eva — Sophiiny děti.
Typy promluv
Pásmo vypravěče s rozsáhlými úvahami, dialogy, dlouhé monology (Sophiino vyprávění).
Veršová výstavba
Netýká se — próza.
III. část — jazykové prostředky
- dlouhá, rozvětvená souvětí a bohatý, košatý jazyk (tradice amerického Jihu),
- ironie a sebeironie vypravěče (Stingovy nezdary),
- kontrast veselého léta a hrůzy minulosti,
- polská, německá a jidiš slova — autentičnost postav,
- otevřené erotické pasáže a naturalistické popisy,
- gradace — postupné odhalování pravdy.
Literárněhistorický kontext
O autorovi
William Styron (1925–2006) pocházel z Virginie, za 2. světové války sloužil u námořní pěchoty. Román má autobiografické prvky — sám jako mladý muž přijel do New Yorku a bydlel v Brooklynu, kde potkal polskou ženu, která přežila koncentrační tábor. Sophiina volba je jeho vrcholné dílo a získala americkou knižní cenu; podle ní vznikl film s Meryl Streepovou. Styron napsal i Doznání Nata Turnera (Pulitzerova cena) a otevřeně psal o vlastní depresi (Viditelná temnota). Více na stránce autora.
Autoři téže doby
Arnošt Lustig — Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou (1964)
Český autor, který sám přežil Terezín a Osvětim. Novela o mladé židovské ženě, kterou nacisté vydírají a podvádějí slibem svobody, až skončí v plynové komoře. Jako Styron ukazuje holocaust skrze osud ženy a mechanismus, jakým nacisté nutili oběti ke spolupráci a beznaději.
Ladislav Fuks — Spalovač mrtvol (1967)
Český psychologický román o tom, jak se obyčejný muž, pan Kopfrkingl, pod vlivem nacismu změní ve vraha vlastní rodiny. Fuks i Styron zkoumají psychologii zla a to, jak nacismus pronikal do rodin a duší lidí.
Kurt Vonnegut — Jatka č. 5 (1969)
Americký román o válečné zkušenosti (bombardování Drážďan), kterou hrdina nedokáže zpracovat. Jako Sophiina volba jde o trauma, které se nedá vyprávět přímo — Vonnegut ho zpracovává grotesknou a skoky v čase, Styron postupným odhalováním a vyprávěním v několika verzích.
Literární směr
Americká literatura 2. poloviny 20. století, literatura holocaustu a psychologický román; navazuje na tradici jižanské prózy (W. Faulkner). Téma viny přeživších, zla a odpovědnosti spojuje s osobním příběhem dospívání.