Autoři: Alois a Vilém Mrštíkové · Premiéra: 1894 (Národní divadlo) · Druh: drama · Žánr: tragédie (realistické venkovské drama) · Směr: realismus a naturalismus
Stručný obsah
Na moravské vesnici miluje Maryša, dcera bohatého sedláka Lízala, chudého Francka, kterého právě odvádějí na tři roky na vojnu. Lízal chce dceru výhodně provdat a vybere jí bohatého vdovce, mlynáře Vávru, který má tři malé děti. Při smlouvání o věno Lízal přislíbí víc, než chce dát. Maryša se brání, ale nakonec — i pod tlakem matky — poslechne. Jen babička Strouhalka stojí na její straně a varuje, že z toho nic dobrého nebude.
Manželství je nešťastné. Vávra je hrubý, pije, je chorobně žárlivý, a když mu Lízal nevyplatí celé věno, vybíjí si zlost na Maryše a bije ji. Maryša uteče zpět k rodičům, ale otec ji pošle zpátky k muži. Francek se vrátí z vojny a přemlouvá Maryšu, aby s ním utekla. Vávra se o tom dozví a jednou po Franckovi vystřelí. Maryša, zoufalá a bez východiska, nasype Vávrovi do ranní kávy jed na myši. Vávra umírá. Maryša se přizná: „Já jsem ho otrávila!“
I. část
Literární druh a žánr
Drama, tragédie — hrdinka se dostane do bezvýchodné situace, která skončí smrtí a zločinem. Jde o realistické drama z venkova s prvky naturalismu (člověk určený prostředím, krutost, násilí).
Zasazení výňatku do kontextu díla
Nejčastěji se losují:
- odvod Francka — 1. jednání, loučení,
- smlouvání o věno mezi Lízalem a Vávrou — 1. jednání,
- Maryša a rodiče — nátlak ke sňatku, babička Strouhalka,
- hádka manželů — Vávra bije Maryšu, spor o věno,
- návrat Francka a jeho přemlouvání,
- otrávená káva — závěr 5. jednání.
Téma a motivy
- Téma: vynucený sňatek z majetkových důvodů, který zničí mladou ženu; moc peněz a půdy na vesnici; postavení ženy.
- Motivy: vojna, věno, peníze, grunt, sňatek, poslušnost, žárlivost, bití, alkohol, láska, útěk, jed, káva, vražda.
Časoprostor
- Čas: 2. polovina 19. století (doba tříleté vojenské služby); děj trvá asi dva roky.
- Prostor: moravská vesnice (Výšovice u Prostějova) — Lízalův statek, Vávrův mlýn, hospoda.
Kompoziční výstavba
Chronologická, 5 jednání, klasická stavba dramatu: expozice (odvod Francka, smlouvání) – kolize (Maryša musí za Vávru) – krize (nešťastné manželství) – peripetie (Franckův návrat, výstřel) – katastrofa (otrava). Mezi 2. a 3. jednáním uplyne delší čas. Části: jednání – výstupy – repliky.
II. část
Vypravěč
Není — drama.
Postavy
- Maryša — mladá, krásná, citlivá, ale hrdá a pevná; zprvu poslušná dcera, týráním dohnaná k zoufalému činu. Tragická hrdinka.
- Lízal — Maryšin otec, bohatý sedlák, lakomý a tvrdohlavý; peníze a pověst jsou mu víc než dcera.
- Lízalka — matka, slabá, přizpůsobí se muži, později lituje.
- Vávra — mlynář, vdovec, hrubý, žárlivý, pije; zároveň ho dráždí, že Lízal nedodržel slovo.
- Francek — Maryšin milý, chudý, vášnivý, odhodlaný.
- Strouhalka — Maryšina babička, moudrá, jediná, kdo jí rozumí.
- Horačka — Franckova matka.
Typy promluv
Dialogy převažují (často ostré, úsečné), méně monologů; scénické poznámky popisují prostředí a chování postav.
Veršová výstavba
Netýká se — próza.
III. část — jazykové prostředky
- moravské nářečí (hanácké) — realistické zachycení řeči venkova (hovorové tvary jako pudu, dyť),
- hovorová a nespisovná slova, vulgarismy ve vyhrocených scénách,
- lidová rčení a přísloví — moudrost a tvrdost venkova,
- úsečné repliky a expresivní výrazy — napětí a drsnost,
- kontrast Maryšiny jemnosti a hrubosti okolí.
Literárněhistorický kontext
O autorovi
Alois Mrštík (1861–1925) byl venkovský učitel, Vilém Mrštík (1863–1912) spisovatel, kritik a překladatel ruské literatury. Bratři pocházeli z Moravy a znali venkov, který popisují. Psali i samostatně — Vilém román Santa Lucia a Pohádku máje, Alois rozsáhlou kroniku vesnice Rok na vsi. Maryša je jejich společné vrcholné dílo. Vilém zemřel sebevraždou. Více na stránce autorů.
Autoři téže doby
Gabriela Preissová — Její pastorkyňa (1890)
České realistické drama z moravské (slovácké) vesnice, napsané v nářečí — Leoš Janáček podle něj složil operu Jenůfa. Kostelnička zabije nemanželské dítě své schovanky, aby zachránila její čest. Stejně jako Maryša ukazuje tvrdost vesnické morálky, moc pověsti a „co tomu řeknou lidi“ a ženu dohnanou k zločinu.
Karel Matěj Čapek-Chod — Kašpar Lén mstitel (1908)
Český naturalista. Hrdina románu se mstí za křivdu a na konci je zničen — jako u Mrštíků je člověk určen prostředím a vášněmi a příběh končí tragicky. Čapek-Chod líčí prostředí pražské periferie, Mrštíkové venkova.
Henrik Ibsen — Domeček pro panenky (Nora) (1879)
Norský dramatik, otec moderního realistického dramatu. Nora jako Maryša je žena uvězněná v manželství, kde nemá vlastní hlas. Nora nakonec odejde, Maryša tuto možnost nemá — venkovská společnost ji vrací k muži, a tak volí jed.
Literární směr
Realismus a naturalismus (konec 19. století): věrný obraz venkova a jeho tvrdých zákonů, člověk určený prostředím a dědičností, sociální kritika, otevřené líčení násilí. Maryša je považována za vrchol českého realistického dramatu. Další čeští realisté: A. Jirásek, K. V. Rais, J. Holeček, T. Nováková.