asi 1820–1862 · prozaička, sběratelka lidové slovesnosti · přechod od romantismu k realismu (národní obrození)
Nejvýznamnější česká prozaička 19. století, autorka Babičky.
Život
- Narodila se ve Vídni jako Barbora Panklová, dětství prožila v Ratibořicích u České Skalice, kde byl otec kočím na zámku; velký vliv na ni měla babička Magdalena Novotná.
- V sedmnácti letech byla provdána za o 15 let staršího finančního úředníka Josefa Němce. Manželství nebylo šťastné, rodina se kvůli manželovým služebním přesunům a jeho vlasteneckým postojům často stěhovala (Domažlicko, Slovensko, Praha) a žila v bídě.
- V Praze se stýkala s vlasteneckou společností (K. J. Erben, K. Světlá, V. B. Nebeský).
- Na Domažlicku a na Slovensku sbírala lidové pohádky a pověsti.
- Zemřela nemocná a chudá ve 42 letech.
Tvorba
- Národní báchorky a pověsti (1845–1848), Slovenské pohádky a pověsti — sbírky.
- Obrazy z okolí domažlického — národopisné obrázky.
- Babička (1855) — obrazy venkovského života, vrcholné dílo.
- Divá Bára (1856) — odvážná dívka z vesnice ().
- V zámku a podzámčí (1856) — bohatí a chudí.
- povídky Karla, Pohorská vesnice, Chudí lidé, Dobrý člověk.
Typické rysy tvorby
- obraz venkova, jeho zvyků, lidí a přírody,
- silné, samostatné ženské postavy,
- sociální cítění — soucit s chudými,
- inspirace lidovou slovesností,
- idealizace prostých lidí, výchovný záměr.
Kontext
Národní obrození, přechod od romantismu k realismu. Současníci: K. J. Erben, K. H. Mácha, J. K. Tyl, K. Havlíček Borovský; navázali májovci (K. Světlá, J. Neruda). Vzorem ze světa jí byla George Sandová.