1853–1912 · básník, dramatik, překladatel · lumírovci (májovci, ruchovci, lumírovci)
Vlastním jménem Emil Frída. Nejplodnější český básník a překladatel, vůdčí osobnost lumírovců.
Život
- Narodil se v Lounech, studoval v Praze filozofii, historii a románské jazyky.
- Jako vychovatel v hraběcí rodině pobýval v Itálii, která ho uchvátila.
- Pracoval jako tajemník na technice, později byl profesorem srovnávacích dějin literatur na pražské univerzitě a členem Akademie; byl povýšen do šlechtického stavu.
- Napsal přes sto knih a přeložil desítky děl ze světové literatury.
- Roku 1908 ho postihla mrtvice, ztratil schopnost psát; zemřel v Domažlicích.
Tvorba
- lyrika: Duch a svět, Dojmy a rozmary, Okna v bouři — intimní i myšlenková,
- epika: Zlomky epopeje — velký cyklus o vývoji lidstva (Legenda o sv. Prokopu, Selské balady),
- drama: Noc na Karlštejně (1884) — veršovaná historická veselohra (), trilogie Hippodamie,
- překlady: Dante (Božská komedie), Goethe (Faust), Shakespeare, V. Hugo, Ch. Baudelaire.
Typické rysy tvorby
- důraz na krásu formy, bohatý jazyk, mnoho básnických forem (sonet, rondel, ghazel),
- náměty z historie a mýtů celého světa,
- myšlenka vývoje lidstva k humanitě,
- snaha přiblížit českou literaturu světové.
Kontext
Lumírovci (70.–80. léta 19. století, časopis Lumír) — J. Vrchlický, J. Zeyer, J. V. Sládek. Proti nim ruchovci s národními náměty (S. Čech, E. Krásnohorská). Ve světě francouzští parnasisté a symbolisté (Ch. Baudelaire, P. Verlaine).