1564–1616 · dramatik a básník · renesance, anglické alžbětinské divadlo (renesance a humanismus)
Nejvýznamnější dramatik světové literatury. Jeho hry se hrají dodnes po celém světě.
Život
- Narodil se ve Stratfordu nad Avonou v rodině rukavičkáře. O jeho životě se ví málo.
- Mladý se oženil s Annou Hathawayovou, měli tři děti.
- Odešel do Londýna, kde byl hercem, autorem a spolumajitelem divadelní společnosti (Služebníci lorda komořího, později Královští služebníci) a divadla The Globe.
- Na konci života se vrátil do Stratfordu, kde zemřel.
Tvorba
Kolem 37 her a 154 sonetů. Hry se obvykle dělí do tří skupin.
Tragédie
- Romeo a Julie () — láska zničená sporem rodů
- Hamlet () — dánský princ mstí vraždu otce
- Othello () — žárlivost a intriky
- Macbeth — touha po moci a vina
- Král Lear — nevděk dětí a pýcha
Komedie
- Kupec benátský () — úpis na libru masa, Portia u soudu
- Sen noci svatojánské, Zkrocení zlé ženy, Večer tříkrálový, Mnoho povyku pro nic, Veselé paničky windsorské
Historické hry — z anglických dějin: Richard III., Jindřich IV., Jindřich V.
Romance (pozdní hry) — Bouře, Zimní pohádka
Poezie — Sonety (154 sonetů o lásce, kráse a pomíjivosti).
Typické rysy tvorby
- spojení tragického a komického v jedné hře (komické postavy sluhů, šašků),
- složité, psychologicky propracované postavy, které se vyvíjejí,
- hry psané převážně blankversem (nerýmovaný pětistopý jamb), lidové postavy mluví prózou,
- porušuje antické zásady jednoty místa a času,
- náměty většinou přejaté (kroniky, italské novely, antika), zpracované originálně,
- velká témata: láska, moc, žárlivost, vina, osud proti svobodné vůli.
Kontext
Konec 16. a začátek 17. století, vláda královny Alžběty I. — rozkvět anglického divadla. Divadlo bylo pro všechny vrstvy, hrálo se za denního světla, bez kulis, ženské role hráli chlapci.
Další renesanční autoři: G. Boccaccio (Dekameron), F. Petrarca, M. de Cervantes (Don Quijote), F. Villon, ve stejné době v Anglii Ch. Marlowe. České překlady: J. V. Sládek, E. A. Saudek, M. Hilský.