1821–1880 · prozaik · francouzský realismus (realismus a naturalismus)
Mistr realistického románu, který hledal pro každou věc „jediné správné slovo“.
Život
- Syn chirurga z Rouenu, studoval práva v Paříži.
- Po záchvatu nemoci (nejspíš epilepsie) studia opustil a usadil se na rodinném sídle v Croisset u Rouenu, kde celý život psal.
- Na každé větě pracoval dlouho, četl ji nahlas („zkouška hlasem“).
- Za Paní Bovaryovou byl souzen za urážku veřejné morálky a náboženství, soud ho osvobodil.
- Byl učitelem a rádcem mladého Guye de Maupassanta.
Tvorba
- Paní Bovaryová (1857) — žena, která žije v iluzích z románů ().
- Salambo (1862) — historický román z antického Kartága.
- Citová výchova (1869) — mladý muž a jeho nenaplněná láska.
- Tři povídky, nedokončený satirický román Bouvard a Pécuchet.
Typické rysy tvorby
- neosobní, objektivní vypravěč — autor nekomentuje, nehodnotí,
- polopřímá řeč — vstup do vědomí postavy,
- přesný, vybroušený styl, detailní popisy,
- kritika maloměšťáctví, hlouposti a iluzí,
- psychologie postav.
Kontext
Francouzský realismus 2. poloviny 19. století, navazuje na H. de Balzaca a Stendhala, předchází naturalismus (É. Zola, G. de Maupassant). Ruský realismus: L. N. Tolstoj, F. M. Dostojevskij. V Čechách májovci (J. Neruda, K. Světlá).