Autor: Romain Rolland · Vydáno: 1920 · Druh: epika · Žánr: novela · Směr: světová literatura 1. poloviny 20. století, protiválečná próza
Stručný obsah
Paříž, zima a jaro 1918, poslední rok 1. světové války. Osmnáctiletý Petr Aubier ze zámožné měšťanské rodiny čeká na povolávací rozkaz — za půl roku musí na frontu, kde už je jeho starší bratr Filip. Válku nenávidí, cítí se osamělý a odcizený.
Při náletu na Paříž se v metru setká s neznámou dívkou a jejich ruce se na okamžik dotknou. Je to Lucie, chudá dívka, která se živí malováním portrétů a kopií obrazů a žije s matkou, dělnicí v muniční továrně. Petr ji pak znovu potká a mladí lidé se do sebe zamilují. Scházejí se, procházejí Paříží a předměstím, sní, mluví o umění, o životě a o smrti. Jejich láska je čistá a něžná, válka je obklopuje jen jako kulisa — nálety, výbuchy, pohřby. Lucie maluje Petrův portrét.
Na Velký pátek (29. března 1918) jdou spolu do kostela Saint-Gervais poslechnout si koncert. Drží se za ruce a jsou šťastní. Do kostela dopadne střela z německého dalekonosného děla, zřítí se pilíř a zasype je. Oba zahynou spolu, v objetí.
I. část
Literární druh a žánr
Epika, novela — kratší próza s jedním dějem, dvěma hlavními postavami a tragickým koncem. Má silné lyrické rysy (citové prožitky, popisy nálad) a je protiválečná.
Zasazení výňatku do kontextu díla
Nejčastěji se losují:
- setkání v metru při náletu — začátek,
- procházky Paříží a rozhovory milenců,
- výlet za město — příroda na jaře, sny o budoucnosti,
- Lucie maluje Petrův portrét,
- Velký pátek v kostele Saint-Gervais — závěr.
Téma a motivy
- Téma: čistá láska dvou mladých lidí uprostřed války; nesmyslnost války, která ničí nevinné; mládí, které nemá budoucnost.
- Motivy: metro, nálet, ruce, jaro, příroda, portrét, okno, procházky, kostel, hudba, Velký pátek, pilíř, smrt.
Časoprostor
- Čas: 30. ledna – 29. března 1918 (od prvního setkání po Velký pátek), poslední rok 1. světové války.
- Prostor: Paříž — metro, ulice, Lucčin skromný byt, předměstí a příroda za městem, kostel Saint-Gervais.
Kompoziční výstavba
Chronologická, kruhová v symbolickém smyslu — začíná náletem (strach, temnota) a končí útokem na kostel; mezi tím láska roste jako jaro. Děj je krátký a soustředěný; dějové události jsou nenápadné, důležité jsou pocity a rozhovory.
II. část
Vypravěč
Er-forma, vševědoucí vypravěč, který vstupuje do myšlenek obou milenců a vyjadřuje i vlastní soucit a odpor k válce.
Postavy
- Petr Aubier — osmnáctiletý, citlivý, plachý, přemýšlivý; válku nenávidí a v Lucii najde smysl života.
- Lucie — chudá, citlivá, něžná, trochu starší a zralejší; maluje, živí se prací, bojí se o budoucnost.
- Filip Aubier — Petrův starší bratr, voják na frontě, válkou zklamaný.
- Lucčina matka — dělnice v muniční továrně.
- Petrovi rodiče — zámožní měšťané, otec vysoký úředník.
Typy promluv
Pásmo vypravěče s lyrickými popisy převažuje, dialogy milenců — něžné, krátké, plné nedořečeného.
Veršová výstavba
Netýká se — próza.
III. část — jazykové prostředky
- lyrický, citově zabarvený jazyk — popisy nálad, přírody, světla,
- kontrast lásky a války, jara a smrti, světla a tmy,
- přirovnání a metafory (milenci jako dvě děti, láska jako jaro),
- symboly: ruce (spojení), jaro (mládí, láska), Velký pátek (oběť nevinných), pilíř kostela (válka, která drtí),
- zdrobněliny a něžná oslovení.
Literárněhistorický kontext
O autorovi
Romain Rolland (1866–1944) byl francouzský spisovatel, historik umění a muzikolog, profesor dějin hudby na Sorbonně. Za 1. světové války žil ve Švýcarsku a byl jedním z mála intelektuálů, kteří veřejně vystupovali proti válce (stati Nad vřavou) — doma ho za to označovali za zrádce. V roce 1915 dostal Nobelovu cenu za literaturu. Petr a Lucie (1920) je krátké, ale velmi oblíbené dílo z jeho poválečné tvorby, pacifistické poselství. Jeho největším dílem je románová řada Jan Kryštof o geniálním hudebníkovi. Více na stránce autora.
Autoři téže doby
Fráňa Šrámek — Stříbrný vítr (1910), Splav (1916)
Český básník a prozaik, anarchistický buřič a odpůrce militarismu. Stříbrný vítr líčí dospívání a první lásku citlivého mladíka a jeho vzpouru proti světu dospělých. Jako Rolland má Šrámek lyrický, smyslový jazyk, oslavuje mládí, lásku a přírodu a staví je proti válce a autoritě.
Jiří Wolker — Těžká hodina (1922)
Český básník ze stejné doby. V poezii po válce hledá lidskost, soucit s utrpením a víru v lepší svět — jako Rolland vidí v lásce a lidskosti protiváhu ke zkáze, kterou přinesla válka (Balada o nenarozeném dítěti, Balada o očích topičových).
Erich Maria Remarque — Na západní frontě klid (1929)
Německý protiválečný román o mladých vojácích, kteří válku nepřežijí. Rolland ukazuje válku z týlu — jako hrozbu, která přijde z nebe a zničí nevinnou lásku, Remarque z fronty. Oba vidí válku jako zničení celé mladé generace.
Literární směr
Literatura období 1. světové války a po ní — protiválečná, pacifistická próza; Rolland stojí na pomezí realismu a lyrizované prózy a jeho humanismus (víra v bratrství lidí a národů) ovlivnil řadu autorů. Další protiváleční autoři: H. Barbusse (Oheň), E. M. Remarque, E. Hemingway, u nás J. Hašek.