Autor: Jan Neruda · Vydáno: knižně 1877 (povídky vycházely časopisecky od 60. let) · Druh: epika · Žánr: soubor povídek · Směr: realismus, májovci
Stručný obsah
Soubor třinácti povídek z pražské Malé Strany, kde Neruda vyrůstal. Spojuje je prostředí, obyvatelé a vzpomínky na dětství a mládí. Nejčastěji čtené:
- Týden v tichém domě — nejdelší povídka; týden v životě nájemníků jednoho malostranského domu: chudá vdova Bavorová a její syn Václav, který píše básně a má problémy v úřadě, domácí pán a jeho dcery, stará slečna Žanýnka, která na začátku umře, Josefinka a nesmělý pan Loukota, který ji miluje.
- Pan Ryšánek a pan Schlégl — dva staří pánové sedávají léta u jednoho stolu v hostinci, ale nepromluví spolu, protože kdysi milovali stejnou ženu (vzala si Schlégla). Když Ryšánek onemocní, Schléglovi chybí; po uzdravení mu nabídne šňupavý tabák a konečně spolu promluví.
- Přivedla žebráka na mizinu — slušný a oblíbený žebrák pan Vojtíšek odmítne spolupráci s žebračkou, „bábou Miliónovou“, a ta ze msty roznese, že je ve skutečnosti boháč s domy. Lidé mu přestanou dávat a Vojtíška najdou v zimě umrzlého.
- Jak si nakouřil pan Vorel pěnovku — kupec Vorel si otevře na Malé Straně krupařský krám, ale sousedé „přivandrovalce“ nepřijmou; nikdo k němu nechodí, kouř z jeho dýmky prý mouku zapáchá. Zkrachuje a oběsí se.
- Doktor Kazisvět — podivínský lékař Heribert, kterému se celá Malá Strana posmívá, náhodou „oživí“ při pohřbu zdánlivě mrtvého radu Schepelera — a stane se slavným a váženým.
- U Tří lilií — vypravěč v ich-formě prožije za bouřlivé noci vášnivý tanec s dívkou v hostinci, zatímco v domě vedle umírá její matka.
- Svatováclavská mše — chlapec (vypravěč) se schová na noc v chrámu sv. Víta, aby uviděl legendární půlnoční mši svatého Václava.
- Jak to přišlo, že dne 20. srpna roku 1849… — malostranští kluci si hrají na vojáky a „chtějí rozbořit Rakousko“.
- Figurky — deníkové záznamy mladého koncipienta, který si všímá „figurek“ — podivných sousedů.
I. část
Literární druh a žánr
Epika, soubor povídek — krátkých próz s jednou dějovou linií. Některé mají blízko k obrázku nebo črtě (popis lidí a prostředí víc než děj). Neruda byl i mistrem fejetonu, a to je na povídkách znát.
Zasazení výňatku do kontextu díla
Vždy řekni, ze které povídky výňatek je a kde v ní leží. Nejčastěji: popis domu a nájemníků v Týdnu v tichém domě, scéna v hostinci v Panu Ryšánkovi a panu Schléglovi, šíření pomluvy v Přivedla žebráka na mizinu, Vorlův krám, pohřeb v Doktoru Kazisvětovi.
Téma a motivy
- Téma: všední život obyvatel Malé Strany — drobných měšťanů, úředníků, řemeslníků, žebráků; jejich radosti, malichernost, pomluvy, sobectví i dobrota; vzpomínky na dětství.
- Motivy: dům, dvorek, pavlač, hostinec, kostel, pohřeb, pomluva, žebrák, krám, dýmka, láska, smrt, dětské hry, revoluce 1848.
Časoprostor
- Čas: 1. polovina a polovina 19. století — doba Nerudova dětství a mládí (kolem 1840–1850, revoluční rok 1848).
- Prostor: pražská Malá Strana — konkrétní ulice, domy, hostince, kostel sv. Mikuláše, Újezd, Hradčany a chrám sv. Víta.
Kompoziční výstavba
Povídky jsou samostatné, spojuje je prostředí a postavy (některé se objevují ve více povídkách). Jednotlivé povídky jsou převážně chronologické, často začínají popisem a charakteristikou postav a pointa přichází na konci. Týden v tichém domě má 25 kapitol odpovídajících dnům týdne, Figurky jsou psané jako deník.
II. část
Vypravěč
Střídá se ich-forma (vypravěč vzpomíná na dětství a mládí — U Tří lilií, Svatováclavská mše, Figurky) a er-forma s vypravěčem, který postavy pozoruje s laskavou ironií a často i komentuje.
Postavy
Postavy jsou typy malostranských lidí — malí měšťané, často podivíni („figurky“):
- pan Vojtíšek — skromný, slušný žebrák, oběť pomluvy,
- pan Vorel — kupec, „přivandrovalec“, kterého sousedé nepřijmou,
- doktor Heribert (Kazisvět) — podivínský lékař, terč posměchu,
- pan Ryšánek a pan Schlégl — tvrdohlaví staří pánové,
- paní Bavorová a Václav — chudá vdova a její syn, mladý básník (autobiografické rysy),
- pan Loukota — nesmělý, osamělý starý mládenec.
Typy promluv
Pásmo vypravěče s popisy a komentáři, dialogy s hovorovými a nářečními prvky; v Figurkách deníkové záznamy.
Veršová výstavba
Netýká se — próza.
III. část — jazykové prostředky
- hovorová čeština a pražská mluva v přímé řeči a germanismy — realistické zachycení řeči Malé Strany,
- laskavý humor a ironie, místy sarkasmus (pomluvy, sobectví sousedů),
- detailní popisy domů, interiérů a postav,
- zdrobněliny a citově zabarvená slova,
- pointa na konci povídky.
Literárněhistorický kontext
O autorovi
Jan Neruda (1834–1891) se narodil a vyrůstal na Malé Straně v rodině vysloužilého vojáka, který si otevřel trafiku; matka chodila posluhovat a prát. Studoval práva a filozofii, ale byl především novinářem — přes 30 let psal pro Národní listy a napsal přes 2000 fejetonů. Byl hlavní osobností májovců. Povídky malostranské jsou jeho vrcholné prozaické dílo, vzpomínka na prostředí dětství; postava Václava Bavora v Týdnu v tichém domě má autobiografické rysy. Více na stránce autora.
Autoři téže doby
Jakub Arbes — Sivooký démon (1873), Newtonův mozek (1877)
Nerudův současník a kolega z Národních listů. Jeho romaneta se také odehrávají v Praze (často na Malé Straně a Smíchově) a vypravěč je často ich-forma. Na rozdíl od Nerudova realistického pozorování všedního života však Arbes staví na tajemných, fantastických zápletkách, které se nakonec racionálně vysvětlí.
Vítězslav Hálek — Večerní písně (1859), Muzikantská Liduška (1861)
Druhá vůdčí osobnost májovců, Nerudův přítel. Spojuje je generace a program (navázat na Máchu, psát o současnosti), ale Hálek je optimistický, idylický, oslavuje lásku a přírodu, kdežto Neruda je kritický a ironický realista, který vidí i sobectví a malost lidí.
Charles Dickens — Kresby Bozovy (1836)
Anglický realista začínal jako novinář črtami z londýnských ulic — portréty obyčejných lidí, domů a čtvrtí. Jako Neruda spojuje novinářské pozorování s humorem a soucitem s „malými lidmi“ velkoměsta.
Literární směr
Realismus a generace májovců (2. polovina 19. století, almanach Máj 1858): odvrat od romantického idealizování, zájem o současnost a všední život, sociální cítění, kritika maloměšťáctví. Další májovci: V. Hálek, K. Světlá, A. Heyduk.