Autor: Vladimir Nabokov · Vydáno: 1955 (Paříž), 1958 (USA) · Druh: epika · Žánr: psychologický román (zpověď) · Směr: světová literatura 2. poloviny 20. století, postmodernismus
Stručný obsah
Román je zpověď, kterou ve vězení, kde čeká na soud za vraždu, píše Humbert Humbert, vzdělaný evropský intelektuál a učitel literatury. Od mládí, kdy mu zemřela jeho první dětská láska Annabel, ho přitahují jen dívky ve věku asi devíti až čtrnácti let, které nazývá „nymfičky“.
Humbert přijede do Ameriky a v městečku Ramsdale si pronajme pokoj u vdovy Charlotty Hazeové — kvůli její dvanáctileté dceři Dolores, kterou nazývá Lolita. Aby jí byl nablízku, ožení se s Charlottou. Charlotte objeví jeho deník, kde o ní píše s pohrdáním a o Lolitě s touhou, vyběhne z domu — a zahyne pod koly auta. Humbert vyzvedne Lolitu z letního tábora, zamlčí jí matčinu smrt a v hotelu ji začne sexuálně zneužívat. Lolita nemá kam utéct.
Dva roky s ní cestuje po amerických motelech a silnicích, pak se usadí ve městě Beardsley, kde Lolita chodí do školy. Humbert ji hlídá, uplácí a vydírá. Na druhé cestě Lolita z nemocnice uteče s tajemným mužem, který je celou dobu pronásledoval — dramatikem Clarem Quiltym. Humbert ji léta marně hledá.
Po třech letech dostane od Lolity dopis: je sedmnáctiletá, vdaná, těhotná a chudá a prosí o peníze. Humbert ji najde, prosí ji, aby s ním odešla — ona odmítne; Quilty ji kdysi vyhodil, protože odmítla účinkovat v jeho pornografických filmech. Humbert jí dá peníze, vyhledá Quiltyho a zastřelí ho. Z předmluvy fiktivního vydavatele se čtenář dozví, že Humbert zemřel ve vězení na srdeční selhání a Lolita zemřela při porodu.
I. část
Literární druh a žánr
Epika, psychologický román v podobě zpovědi vraha a pachatele zneužívání. Prvky road novel (cesta po Americe), parodie detektivky, satira na americkou společnost. Kniha byla dlouho považována za skandální a v řadě zemí zakázána.
Zasazení výňatku do kontextu díla
Nejčastěji se losují:
- slavný začátek — „Lolita, světlo mého života, oheň mých slabin…“, hra se jménem,
- Humbert u Hazeových — první setkání s Lolitou na zahradě,
- Charlottina smrt,
- hotel Enchanted Hunters — první noc,
- cesta po motelech,
- poslední setkání s dospělou Dolly,
- vražda Quiltyho.
Téma a motivy
- Téma: zneužití dítěte a zničené dětství, viděné očima pachatele, který se ospravedlňuje; posedlost, manipulace a vina; střet staré Evropy a Ameriky.
- Motivy: nymfička, deník, auto, motely, cesta, tenis, škola, dopis, pronásledovatel, zbraň, vězení, zpověď.
Časoprostor
- Čas: konec 40. let 20. století (1947–1952), s retrospektivou do Humbertova dětství (1920. léta).
- Prostor: Evropa (Humbertovo mládí na Riviéře), USA — městečko Ramsdale, motely, silnice a turistické atrakce celé Ameriky, Beardsley.
Kompoziční výstavba
Dvě části: 1. část — Humbertovo mládí, Ramsdale, Charlotte, první noc s Lolitou; 2. část — cesty po Americe, Lolitin útěk, hledání a vražda. Celé vyprávění je retrospektivní (Humbert píše ve vězení) a rámuje ho fiktivní předmluva psychologa Johna Raye.
II. část
Vypravěč
Ich-forma, vypravěčem je Humbert Humbert — nespolehlivý vypravěč: chce si naklonit čtenáře („dámy a pánové z poroty“), ospravedlňuje se, okouzluje stylem, ale mezi řádky je vidět Lolitino utrpení. Čtenář musí jeho výklad číst kriticky.
Postavy
- Humbert Humbert — vzdělaný, ironický, okouzlující vypravěč, a zároveň pachatel zneužívání, manipulátor a vrah; na konci si přizná vinu za to, že Lolitu připravil o dětství.
- Dolores Hazeová (Lolita, Dolly) — dvanáctiletá dívka, běžná americká dospívající; je obětí, ačkoli ji Humbert líčí jako svůdkyni.
- Charlotte Hazeová — Lolitina matka, snobská, zamilovaná do Humberta.
- Clare Quilty — dramatik, Humbertův dvojník a soupeř, cynický, zvrhlý.
- Richard Schiller — mladý dělník, Dollyin manžel.
Typy promluv
Pásmo vypravěče — dlouhé, stylisticky propracované pasáže; oslovování čtenáře a „poroty“; dialogy (rozhovory s Lolitou, s Quiltym); dopisy a deník.
Veršová výstavba
Netýká se — próza.
III. část — jazykové prostředky
- brilantní, hravý, ironický styl — slovní hříčky, aliterace, cizí slova (francouzština), narážky na literaturu (E. A. Poe),
- zvukomalba a rytmus (začátek románu),
- ironie a sebeironie vypravěče — prostředek manipulace se čtenářem,
- satira na americkou masovou kulturu (motely, reklamy, filmy),
- kontrast krásy jazyka a ohavnosti činů.
Literárněhistorický kontext
O autorovi
Vladimir Nabokov (1899–1977) se narodil v Petrohradě v bohaté šlechtické rodině, po revoluci emigroval — studoval v Cambridgi, žil v Berlíně, Paříži a od roku 1940 v USA, kde učil literaturu na univerzitách. Nejdřív psal rusky, pak anglicky. Byl také uznávaným odborníkem na motýly. Lolita je jeho nejslavnější anglický román; americká nakladatelství ji odmítla, vyšla nejdřív v Paříži a stala se skandálem i bestsellerem, který mu umožnil psaní se plně věnovat. Další díla: Pnin, Bledý oheň, Promluv, paměti. Více na stránce autora.
Autoři téže doby
Josef Škvorecký — Zbabělci (1958)
Český román ze stejných let, také ich-forma s ironickým vypravěčem, mladým Dannym, který líčí sám sebe s nadhledem a sebeironií a myslí hlavně na dívky. Škvorecký i Nabokov obdivovali americkou kulturu (jazz × silnice a motely) a oba se stali emigranty (Škvorecký v Kanadě). Škvorecký ale svého hrdinu nepoužívá k manipulaci čtenáře.
Milan Kundera — Směšné lásky (1963–1968), Žert (1967)
Český autor, který zkoumá erotiku, moc a manipulaci ve vztazích — postavy si se sebou navzájem hrají, svádějí a ponižují. Jako Nabokov píše s ironickým odstupem a nutí čtenáře přemýšlet, zda vypravěči věřit.
J. D. Salinger — Kdo chytá v žitě (1951)
Americký román z téže doby, vyprávěný ich-formou dospívajícím Holdenem Caulfieldem. Ukazuje Ameriku 50. let očima mladého člověka a jeho ztrátu nevinnosti — opačná perspektiva než u Nabokova, kde se dětství ničí z pohledu dospělého.
Literární směr
Světová literatura 2. poloviny 20. století, předznamenání postmodernismu: hra s čtenářem, nespolehlivý vypravěč, parodie, literární narážky, hranice mezi vysokou a populární kulturou. Nabokov patří k exilové literatuře (ruská emigrace).