Autor: Erich Maria Remarque · Vydáno: 1936 (dánsky), 1937 (německy, v exilu) · Druh: epika · Žánr: román (milostný a společenský) · Směr: světová meziválečná literatura, ztracená generace
Stručný obsah
Německo konce 20. let, doba hospodářské krize a nezaměstnanosti. Tři přátelé z války — vypravěč Robert (Robby) Lohkamp, rozvážný Otto Köster a romantik Gottfried Lenz — vedou malou autodílnu a vydělávají i jako taxikáři. Jejich pýchou je starý vůz „Karel“, ošklivý zvenku, ale s výkonným motorem, se kterým vyhrávají závody. Válka je poznamenala, pijí, žijí ze dne na den a drží spolu jako bratři.
Robby se seznámí s krásnou a jemnou Patricií (Pat) Hollmannovou. Zamilují se do sebe. Pat je ale vážně nemocná — má tuberkulózu. Na dovolené u moře dostane chrlení krve a lékař ji pošle na zimu do sanatoria v horách.
Mezitím Lenze při politických nepokojích na ulici zastřelí mladý nacista. Köster a Robby vraha hledají, aby Lenze pomstili, a Köster ho nakonec dostihne. Dílna se nedaří, ale když se Patin stav zhorší, Köster bez váhání prodá Karla, aby měli peníze na sanatorium. Robby a Köster odjedou za Pat do hor. Pat umírá Robbymu v náručí.
I. část
Literární druh a žánr
Epika, román — milostný příběh spojený s obrazem společnosti po válce a za krize; zároveň román o přátelství.
Zasazení výňatku do kontextu díla
Nejčastěji se losují:
- Robbyho narozeniny a oslava s kamarády — začátek,
- první setkání s Pat, jízda Karlem,
- závod s Karlem,
- dovolená u moře, první záchvat nemoci,
- Lenzova smrt a pomsta,
- sanatorium a Patina smrt — závěr.
Téma a motivy
- Téma: přátelství a láska jako jediné jistoty v nejistém světě po válce; smrt, nemoc a bezmoc; ztracená generace.
- Motivy: auto Karel, dílna, rum, válka, láska, nemoc, sanatorium, sníh, hory, politické násilí, pomsta, peníze, smrt.
Časoprostor
- Čas: konec 20. let 20. století (asi 1928–1929), hospodářská krize, nástup nacismu; děj trvá zhruba rok.
- Prostor: německé velkoměsto (bez jména, Berlín) — dílna, bary, Patin byt, ulice; přímořské letovisko; sanatorium v horách.
Kompoziční výstavba
Chronologická, s retrospektivami do války (vzpomínky na frontu, kde se kamarádi poznali). Dvě hlavní linie: láska Robbyho a Pat a přátelství tří mužů — obě končí smrtí (Lenz, Pat).
II. část
Vypravěč
Ich-forma — vypráví Robby Lohkamp, s hořkým humorem a nostalgií.
Postavy
- Robert Lohkamp — vypravěč, válkou poznamenaný, nejistý, cynický, ale citlivý; láska k Pat mu vrací smysl života.
- Patricie Hollmannová — křehká, krásná, statečná, nemocná; umí se radovat ze života.
- Otto Köster — klidný, rozvážný, obětavý; vůdce trojice, prodá Karla pro Pat.
- Gottfried Lenz — poslední romantik, veselý, idealista; zahyne při pouličních nepokojích.
- Karel — auto, téměř čtvrtý kamarád.
- Ferdinand Grau (malíř), Alfons (hostinský) a další přátelé z barů.
Typy promluv
Pásmo vypravěče, velmi mnoho dialogů — úsečné, vtipné, ironické rozhovory přátel; vnitřní monology Robbyho.
Veršová výstavba
Netýká se — próza.
III. část — jazykové prostředky
- hovorový jazyk, slang, ironie a černý humor v dialozích přátel,
- lyrické pasáže v milostných scénách a popisech přírody (moře, hory, sníh),
- úsporné, krátké věty — vliv Hemingwaye,
- kontrast radosti ze života a blížící se smrti,
- symboly: auto Karel (svoboda, přátelství), sníh a hory (čistota, smrt).
Literárněhistorický kontext
O autorovi
Erich Maria Remarque (1898–1970) se proslavil protiválečným románem Na západní frontě klid. Po nástupu nacistů musel emigrovat, jeho knihy byly páleny, nacisté ho zbavili občanství. Tři kamarádi vznikli už v exilu ve Švýcarsku a poprvé vyšli v dánském překladu (1936). Je to třetí díl volné řady o vojácích, kteří se vrátili z války (po Na západní frontě klid a Cestě zpátky). Remarque byl ženatý s herečkou Paulette Goddardovou. Více na stránce autora.
Autoři téže doby
Jaroslav Havlíček — Petrolejové lampy (1935)
Český psychologický román ze stejné doby. Štěpa Kiliánová se vdá za bratrance Pavla, který se vrátí z armády nevyléčitelně nemocný (syfilis), a místo štěstí ji čeká péče o umírajícího muže. Jako u Remarqua stojí v centru nemoc, která ničí lásku a život, a statečnost ženy; Havlíček je ale chladnější a psychologičtější.
Karel Čapek — Bílá nemoc (1937)
Český dramatik ve stejných letech varuje před nastupujícím fašismem a válkou — stejné politické nebezpečí, které v Třech kamarádech zabije Lenze. Oba autoři ukazují svět ohrožený násilím a nemocí; Čapek v alegorii (epidemie), Remarque v realistickém příběhu.
Thomas Mann — Kouzelný vrch (1924)
Německý román, který se celý odehrává v sanatoriu pro tuberkulózní ve švýcarských horách. Prostředí, v němž umírá Pat, je stejné — izolovaný svět nemocných nad údolím, kde se čas zastaví. Mann je filozofičtější, Remarque citovější.
Literární směr
Ztracená generace (autoři poznamenaní 1. světovou válkou: E. Hemingway, F. S. Fitzgerald, E. M. Remarque) a exilová literatura 30. let. Realistický obraz poválečné společnosti, krize a nástupu nacismu, motivy přátelství, alkoholu, ztráty iluzí.