Autor: Franz Kafka · Napsáno: 1912, vydáno: 1915 · Druh: epika · Žánr: novela (povídka) · Směr: pražská německá literatura, předchůdce existencialismu
Stručný obsah
I. část. Obchodní cestující Řehoř Samsa se jednoho rána probudí proměněný v obrovský hmyz. Nejdřív ho netrápí proměna, ale to, že zaspal vlak a přijde pozdě do práce. Pro Řehoře si přijde prokurista firmy; když Řehoř konečně otevře dveře, prokurista uteče a otec zažene syna holí zpět do pokoje.
II. část. Řehoř žije zavřený v pokoji. Stará se o něj sestra Markéta (Greta) — nosí mu jídlo a uklízí, matka ho nedokáže ani vidět. Ukáže se, že rodina, kterou Řehoř dosud sám živil, má úspory a že otec, sestra i matka mohou pracovat. Když Řehoř vyleze z pokoje, otec ho rozzuřeně bombarduje jablky — jedno mu uvízne v zádech a začne hnít.
III. část. Řehoř chřadne, rodina ho zanedbává. Byt pronajmou třem pánům podnájemníkům. Když sestra hraje na housle, Řehoř, přitahovaný hudbou, vyleze do pokoje; podnájemníci ho uvidí a vypoví nájem. Sestra prohlásí, že se „té obludy“ musí zbavit. Řehoř se doplazí do pokoje a v noci umírá. Ráno ho najde posluhovačka. Rodina si oddechne, vyjede si za město a rodiče si všimnou, že z Markéty je hezká dívka, které bude třeba najít manžela.
I. část
Literární druh a žánr
Epika — má děj, vypráví se. Žánr novela (bývá označována i jako povídka): kratší próza s jedním ústředním příběhem a nečekaným zlomem — tím je hned úvodní proměna. Fantastický prvek se vypráví věcně, jako by šlo o běžnou událost (prvek absurdity, „kafkovská“ situace).
Zasazení výňatku do kontextu díla
Nejčastěji se losují:
- úvod I. části — probuzení v hmyz a Řehořovy starosti o práci,
- příchod prokuristy — I. část, první střet s rodinou a firmou,
- otec hází jablka — konec II. části,
- sestra hraje na housle — III. část, podnájemníci, rozhodnutí rodiny,
- Řehořova smrt a výlet rodiny — závěr.
Téma a motivy
- Téma: odcizení člověka — vůči rodině, práci i sobě; člověk, který přestane být užitečný, přestane být pro ostatní člověkem.
- Motivy: proměna, hmyz, pokoj a zavřené dveře, práce, peníze, rodinné povinnosti, otec, jablko, hudba (housle), samota, smrt, úleva.
Časoprostor
- Čas: blíže neurčená přítomnost začátku 20. století; děj trvá několik měsíců, končí koncem března.
- Prostor: měšťanský byt rodiny Samsových ve velkém městě, hlavně Řehořův pokoj. Pokoj se stále zmenšuje na Řehořovo celé životní prostředí.
Kompoziční výstavba
Chronologická, tři části, každá končí střetem Řehoře s otcem (resp. s rodinou). Úvodní proměna se nijak nevysvětluje, děj ukazuje jen její důsledky. Části: části (kapitoly) – odstavce.
II. část
Vypravěč
Er-forma, ale vypravěč se drží Řehořova pohledu — víme jen to, co Řehoř vidí, slyší a cítí (personální er-forma). Po Řehořově smrti přechází na pohled rodiny.
Postavy
- Řehoř Samsa — hlavní postava; obchodní cestující, který splácí otcovy dluhy a živí rodinu. Obětavý, pracovitý, poslušný, ale nemá vlastní život. I proměněný myslí hlavně na ostatní.
- Markéta (Greta) — sestra, zpočátku se o Řehoře stará s pochopením, postupně se jí stane přítěží; ona nakonec řekne, že se ho musí zbavit.
- otec — dříve neschopný a závislý na synovi, po proměně zesílí, nastoupí do práce; k Řehořovi je krutý.
- matka — slabá, nemocná, chce syna vidět, ale nedokáže se na něj podívat.
- prokurista, tři podnájemníci, posluhovačka — vedlejší postavy, ukazují pohled okolí.
Typy promluv
Převládá pásmo vypravěče, Řehořovy myšlenky se vyjadřují polopřímou a nepřímou řečí. Přímé řeči je málo — Řehořovi nikdo nerozumí, rozhovory probíhají za dveřmi.
Veršová výstavba
Netýká se — jde o prózu.
III. část — jazykové prostředky
- věcný, střízlivý, úřední jazyk a dlouhá souvětí — nemožná událost je líčena jako běžná, právě to působí absurdně a mrazivě,
- spisovný neutrální jazyk bez citově zabarvených slov — odstup, chlad,
- detailní popisy těla hmyzu a pokoje,
- symboly: hmyz (bezcennost, odcizení), jablko (vina, trest), housle (touha po kráse a porozumění), zavřené dveře (izolace),
- ironie v závěru — rodina po smrti syna, který ji živil, pociťuje úlevu a radost.
Literárněhistorický kontext
O autorovi
Franz Kafka (1883–1924) byl pražský německy píšící spisovatel židovského původu. Vystudoval práva a celý život pracoval jako úředník v Dělnické úrazové pojišťovně — práci vnímal jako břemeno a psal po nocích. Měl složitý vztah k dominantnímu otci (Dopis otci). Proměna (napsaná 1912, vydaná 1915) je jedno z mála děl, která vydal za života, a nese autobiografické rysy: syn, který živí rodinu, nenáviděné zaměstnání, pocit viny a méněcennosti. Romány Proces, Zámek a Nezvěstný vydal po jeho smrti přítel Max Brod, ačkoli si Kafka přál rukopisy spálit. Více na stránce autora.
Autoři téže doby
Jaroslav Hašek — Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války (1921–1923)
Kafkův vrstevník, také z Prahy a také z doby Rakouska-Uherska. Švejk i Proměna ukazují jedince proti nesmyslné mašinérii — u Haška je to armáda a úřady, u Kafky firma a rodina, která v člověku vidí jen užitek. Oba autoři líčí absurdní situace jako běžné; Hašek s humorem a satirou, Kafka vážně a úzkostně.
Karel Čapek — R. U. R. (1920)
Drama, v němž poprvé zaznělo slovo robot. Roboti jsou „lidé“ redukovaní jen na práci — stejně jako Řehoř, který má pro rodinu cenu jen dokud vydělává. Obě díla varují před odlidštěním moderní společnosti, kde se člověk měří užitečností, a obě používají fantastický prvek (proměna v hmyz, umělí lidé) k vyjádření skutečného problému.
Gustav Meyrink — Golem (1915)
Vyšel ve stejném roce jako Proměna a patří ke stejné pražské německé literatuře. Tajemný příběh z pražského židovského ghetta spojuje se snovou, fantastickou atmosférou, s pocitem tísně a ztracené identity — podobně jako Kafka vytváří svět, kde se hranice mezi skutečností a přízrakem stírá.
Literární směr
Začátek 20. století, doba před a během 1. světové války. Kafka patří k pražské německé literatuře (M. Brod, F. Werfel, R. M. Rilke, G. Meyrink), jeho dílo souvisí s expresionismem (deformovaný obraz světa, úzkost) a je předchůdcem existencialismu a literatury absurdity (A. Camus — Cizinec, J.-P. Sartre, S. Beckett). Typické rysy: osamělý člověk v nesrozumitelném a nepřátelském světě, absurdní situace, pocit viny a bezmoci.