Autor: Simon Mawer · Vydáno: 2009 · Druh: epika · Žánr: historický román · Směr: současná světová literatura
Stručný obsah
Román je inspirován skutečnou vilou Tugendhat v Brně (v knize se město jmenuje jen „Město“ a vila Landauerova), postavenou na konci 20. let modernistickým architektem — v knize Rainerem von Abtem (předobrazem je Ludwig Mies van der Rohe).
Mladí novomanželé Viktor Landauer, bohatý židovský továrník na automobily, a Liesel, dcera z bohaté rodiny, si nechají postavit dům budoucnosti. Jeho srdcem je obrovský skleněný pokoj s onyxovou stěnou a okny, která se dají spustit do podlahy — prostor světla a otevřenosti, symbol víry v pokrok a v novou Evropu. Šťastné období ale netrvá dlouho: Viktor má milenku, Liesel k sobě přitahuje přítelkyně Hana, ve 30. letech roste nebezpečí nacismu.
Před okupací v roce 1938 Landauerovi s dětmi emigrují (Švýcarsko, později Amerika). Dům se stane svědkem dějin: za války v něm nacisté provádějí rasové výzkumy (měření lidí), po válce sem vtrhne Rudá armáda, za komunismu slouží jako rehabilitační centrum pro děti s obrnou. Po letech — a po pádu komunismu — se do skleněného pokoje vrací stará Liesel.
I. část
Literární druh a žánr
Epika, historický román — osud domu a lidí v něm na pozadí dějin střední Evropy 20. století; zároveň milostný a psychologický román.
Zasazení výňatku do kontextu díla
Nejčastěji se losují:
- svatební cesta a setkání s architektem,
- stavba domu a skleněný pokoj,
- večírky ve vile, Viktorova nevěra,
- odjezd do emigrace 1938,
- nacisté v domě — rasové výzkumy,
- dům za komunismu — rehabilitace dětí,
- návrat Liesel — závěr.
Téma a motivy
- Téma: dům jako svědek dějin 20. století; víra v pokrok a modernu × zkáza totalitních režimů; láska, nevěra, vina; ztráta domova.
- Motivy: sklo, světlo, onyx, architektura, auto, Žid, emigrace, nacisté, měření lebek, Rudá armáda, obrna, návrat.
Časoprostor
- Čas: od 1928 do konce 20. století — první republika, Mnichov, okupace, komunismus, rok 1968, po roce 1989.
- Prostor: „Město“ (Brno), Landauerova vila a skleněný pokoj; Švýcarsko, Amerika.
Kompoziční výstavba
Chronologická, rozdělená do částí podle období; ústředním „hrdinou“, který spojuje jednotlivé části, je dům a jeho skleněný pokoj. Perspektivy postav se střídají.
II. část
Vypravěč
Er-forma, vševědoucí vypravěč; střídají se pohledy postav (Liesel, Viktor, Hana, nacistický vědec, rehabilitační pracovnice).
Postavy
- Viktor Landauer — bohatý židovský továrník, moderní, racionální; má milenku.
- Liesel Landauerová — jeho žena, citlivá, okouzlená architekturou a domem.
- Hana — Lieselina přítelkyně, živá, svobodomyslná.
- Rainer von Abt — architekt, tvůrce domu.
- postavy dalších období — nacistický vědec, lidé, kteří dům užívali za komunismu.
Typy promluv
Pásmo vypravěče s popisy a úvahami, dialogy (několik jazyků — čeština, němčina).
Veršová výstavba
Netýká se — próza.
III. část — jazykové prostředky
- detailní, smyslové popisy architektury a světla,
- symbolika skla a průhlednosti (otevřenost, zranitelnost),
- cizí slova (němčina, čeština) — středoevropská atmosféra,
- kontrast krásy domu a krutosti dějin,
- historické reálie a dobové odkazy.
Literárněhistorický kontext
O autorovi
Simon Mawer (nar. 1948) je britský spisovatel a bývalý učitel biologie; dlouho žil v Itálii. Vilu Tugendhat v Brně navštívil a okouzlila ho natolik, že o ní napsal román. Skleněný pokoj (2009) byl nominován na Bookerovu cenu a stal se v Česku velmi oblíbeným; byl zfilmován (2019). Mawer se k českému tématu vrátil v románu Pražské jaro (2018). Více na stránce autora.
Autoři téže doby
Kateřina Tučková — Vyhnání Gerty Schnirch (2009)
Současný český román ze stejného roku, odehrávající se v Brně — o osudu ženy v soukolí dějin 20. století (válka, odsun Němců, komunismus). Jako Mawer ukazuje Tučková Brno a jeho obyvatele jako svědky dějin střední Evropy.
Alena Mornštajnová — Hana (2017)
Současná česká próza o židovské rodině, holocaustu a jeho důsledcích po desítky let. Jako Skleněný pokoj sleduje osudy lidí od první republiky přes válku po komunismus.
Edmund de Waal — Zajíc s jantarovýma očima (2010)
Britská kniha (literatura faktu) o osudu židovské rodiny Ephrussi a její sbírky japonských soch napříč 20. stoletím — vídeňský palác zabraný nacisty. Jako Mawer vypráví de Waal dějiny střední Evropy skrze předmět/dům a bohatou židovskou rodinu.
Literární směr
Současná světová literatura — historický román o dějinách střední Evropy 20. století, často ze zahraničního pohledu; čtivý příběh na pozadí skutečných událostí a míst.