Autor: Francis Scott Fitzgerald · Vydáno: 1925 · Druh: epika · Žánr: společenský román · Směr: ztracená generace
Stručný obsah
Léto 1922. Mladý Nick Carraway ze Středozápadu přijede do New Yorku obchodovat s akciemi a pronajme si domek na Long Islandu, ve West Eggu. Vedle stojí přepychová vila záhadného boháče Jaye Gatsbyho, který pořádá okázalé večírky, kam chodí stovky lidí, aniž ho kdo zná. Na protějším břehu zálivu, v „lepším“ East Eggu, žije Nickova sestřenice Daisy se svým bohatým, hrubým manželem Tomem Buchananem, který má milenku Myrtle Wilsonovou, ženu chudého automechanika.
Nick se dozví, že Gatsby a Daisy se milovali před pěti lety, než Gatsby odešel do války. Daisy si mezitím vzala bohatého Toma. Gatsby — vlastním jménem James Gatz, syn chudých farmářů — zbohatl nejasným, zřejmě nelegálním způsobem (pašování alkoholu) a vilu koupil jen proto, aby byl Daisy nablízku; v noci se dívá na zelené světlo na konci jejího přístaviště. Požádá Nicka, aby ho s Daisy znovu seznámil. Jejich láska se obnoví.
Při horkém dni v hotelu v New Yorku Tom odhalí Gatsbyho minulost a Daisy zaváhá. Na zpáteční cestě Daisy řídí Gatsbyho auto a srazí Myrtle, která je na místě mrtvá. Gatsby vezme vinu na sebe. Tom řekne zoufalému Myrtlinu muži, komu auto patří. Wilson zastřelí Gatsbyho v jeho bazénu a pak sebe. Daisy s Tomem odjedou, na Gatsbyho pohřeb nepřijde téměř nikdo — jen Nick, Gatsbyho otec a jeden z bývalých hostů. Znechucený Nick se vrací domů na Středozápad.
I. část
Literární druh a žánr
Epika, společenský román — kritický obraz americké společnosti 20. let („jazzového věku“), s prvky milostného a tragického příběhu.
Zasazení výňatku do kontextu díla
Nejčastěji se losují:
- Nick u Buchananových — 1. kapitola, Daisy, Tom, první pohled na Gatsbyho a zelené světlo,
- Gatsbyho večírek — 3. kapitola,
- setkání Gatsbyho a Daisy u Nicka — 5. kapitola,
- Gatsby ukazuje Daisy své košile,
- hádka v hotelu Plaza — 7. kapitola,
- Gatsbyho smrt a pohřeb,
- závěr — úvaha o zeleném světle a americkém snu.
Téma a motivy
- Téma: americký sen a jeho rozpad — víra, že penězi lze získat štěstí, lásku i minulost; prázdnota a bezohlednost bohaté společnosti 20. let.
- Motivy: zelené světlo, večírky, vila, peníze, auta, alkohol (prohibice), láska, minulost, oči doktora T. J. Eckleburga na billboardu, „údolí popela“, smrt, pohřeb.
Časoprostor
- Čas: léto 1922, „jazzový věk“, doba prohibice; s retrospektivami (Gatsbyho mládí, válka, rok 1917).
- Prostor: Long Island — West Egg (noví zbohatlíci) a East Egg (staré peníze), New York, „údolí popela“ mezi nimi (chudoba).
Kompoziční výstavba
Chronologická s retrospektivami — Gatsbyho minulost se odhaluje postupně (od Jordan, od Gatsbyho samého, od jeho otce). Devět kapitol. Vyprávění je rámcové — Nick vzpomíná s odstupem.
II. část
Vypravěč
Ich-forma — vypravěčem je Nick Carraway, účastník i pozorovatel děje, který o sobě říká, že je „sklon nikoho neodsuzovat“. Ostatní postavy vidíme jeho očima.
Postavy
- Jay Gatsby — tajemný zbohatlík, romantický snílek, který celý život podřídil lásce k Daisy a představě, že může vrátit minulost. Jediná postava s velkým snem — a proto „velký“.
- Daisy Buchananová — krásná, okouzlující, ale povrchní a slabá; volí pohodlí a peníze.
- Tom Buchanan — bohatý, arogantní, brutální, nevěrný.
- Nick Carraway — vypravěč, slušný, střízlivý pozorovatel.
- Jordan Bakerová — Daisyina přítelkyně, golfistka, nepoctivá; Nickova známost.
- Myrtle Wilsonová — Tomova milenka, touží uniknout z chudoby.
- George Wilson — její muž, chudý, zlomený automechanik.
Typy promluv
Pásmo vypravěče (Nickovy popisy a úvahy), dialogy, vyprávění v rámci vyprávění (Gatsbyho minulost).
Veršová výstavba
Netýká se — próza.
III. část — jazykové prostředky
- lyrický, obrazný jazyk — popisy večírků, světla, barev,
- symboly: zelené světlo (sen, touha, budoucnost), oči doktora Eckleburga (Bůh, svědomí), údolí popela (chudoba, morální prázdnota), barvy (zlatá, bílá — peníze, zdánlivá čistota),
- kontrasty (East × West Egg, bohatství × údolí popela, sen × skutečnost),
- ironie (Gatsbyho pohřeb, kam nikdo nepřijde),
- slavná závěrečná metafora o lodích plujících proti proudu, který je nese zpět do minulosti.
Literárněhistorický kontext
O autorovi
Francis Scott Fitzgerald (1896–1940) pocházel ze Středozápadu (Saint Paul, Minnesota), studoval na Princetonu, za války sloužil v armádě, ale do Evropy se nedostal. Úspěch prvního románu mu umožnil vzít si okouzlující Zeldu Sayreovou — spolu se stali symbolem divokých 20. let, večírků a rozhazování. Velký Gatsby je jeho vrcholné dílo, za jeho života ale moc úspěšné nebylo. Později ho postihl alkoholismus, Zelda duševně onemocněla; Fitzgerald zemřel ve 44 letech v Hollywoodu jako scenárista. Více na stránce autora.
Autoři téže doby
Karel Čapek — Krakatit (1924), Továrna na absolutno (1922)
Český autor ze stejných let. V Továrně na absolutno i v Krakatitu varuje před zneužitím bohatství a moci a před tím, jak technika a honba za ziskem rozvracejí společnost. Jako Fitzgerald ukazuje, že materiální pokrok nepřináší lidem štěstí.
Vladislav Vančura — Pekař Jan Marhoul (1924)
Český meziválečný prozaik. Pekař Marhoul je dobrák, který věří lidem a přijde o všechno — jako Gatsby je to idealista zničený světem, který dobrotu nebo velký sen nepřijímá. Vančura i Fitzgerald pracují s lyrickým, obrazným jazykem.
Ernest Hemingway — I slunce vychází (1926)
Americký autor „ztracené generace“, Fitzgeraldův přítel. Jeho román o Američanech v Paříži a Pamploně líčí stejnou prázdnotu, alkohol a ztrátu iluzí poválečné mládeže — mladí lidé bez cíle, kteří se baví, aby nemuseli myslet.
Literární směr
Ztracená generace (americká literatura 20. let): autoři poznamenaní 1. světovou válkou, kteří ztratili iluze a líčí prázdnotu, cynismus a hledání smyslu (E. Hemingway, J. Dos Passos, W. Faulkner, J. Steinbeck později). Fitzgerald je kronikářem jazzového věku — doby prohibice, bohatství, večírků a morálního úpadku před velkou hospodářskou krizí (1929).