Autor: Jaroslav Vrchlický · Premiéra: 1884 (Národní divadlo) · Druh: drama · Žánr: veršovaná komedie (historická veselohra) · Směr: lumírovci
Stručný obsah
Rok 1363. Císař Karel IV. pobývá na Karlštejně a podle jeho přísného zákazu nesmí na hrad vkročit žádná žena. Na hradě jsou s ním jako hosté Petr, král kyperský (velký milovník žen) a Štěpán, vévoda bavorský.
Císařovna Alžběta Pomořanská se po manželovi stýská a chce být u něj. S pomocí arcibiskupa Arnošta z Pardubic se převleče za páže a dostane se na hrad. Totéž udělá Alena, neteř purkrabího Ješka z Wartenberka, která miluje mladého šenka Peška — ten si ji chce vzít, až získá rytířské ostruhy. Na hradě jsou tak dvě „pážata“, kterým hrozí prozrazení.
Petr Kyperský pozná, že jedno z pážat je žena, a chce zjistit, které. Vznikají komické situace a záměny. Nakonec je to sám císař, kdo v noci pozná ve svém páži manželku. Alžběta se přizná, že porušila zákaz z lásky, a Karel jí odpustí. Odpuštěno je i Aleně; Pešek je pasován na rytíře a smí si ji vzít.
I. část
Literární druh a žánr
Drama, komedie — konkrétně veršovaná historická veselohra: komika vychází z převleků, záměn a hrozícího prozrazení, konec je šťastný.
Zasazení výňatku do kontextu díla
Nejčastěji se losují:
- úvod — Pešek a purkrabí, zákaz vstupu žen na hrad,
- Alena přemlouvá strýce nebo Peška,
- Alžběta a arcibiskup Arnošt — plán převleku,
- Petr Kyperský zkoumá pážata,
- noční scéna — Karel pozná Alžbětu, závěrečné odpuštění.
Téma a motivy
- Téma: láska, která je silnější než zákazy, i než vůle císaře; Karel IV. jako moudrý panovník a milující manžel.
- Motivy: zákaz, hrad, převlek, páže, noc, víno, rytířské ostruhy, prozrazení, odpuštění, svatba.
Časoprostor
- Čas: 1363, doba vlády Karla IV.; děj trvá jeden den a noc.
- Prostor: hrad Karlštejn — hradní komnaty, sály.
Kompoziční výstavba
Chronologická, tři jednání, dvě souběžné dějové linie (Alžběta a Karel, Alena a Pešek), které se proplétají v komických situacích a vrcholí nocí na hradě. Části: jednání – výstupy – repliky.
II. část
Vypravěč
Není — drama.
Postavy
- Karel IV. — císař a český král; moudrý, spravedlivý, laskavý, s pochopením pro lásku. Idealizovaný obraz panovníka.
- Alžběta Pomořanská — čtvrtá Karlova manželka; zamilovaná, odvážná, rozhodná, proslulá svou silou.
- Alena — neteř purkrabího, živá, odvážná, podnikavá dívka.
- Pešek — mladý šenk, touží po rytířství, aby si mohl vzít Alenu.
- Ješek z Wartenberka — purkrabí Karlštejna, přísný, ale dobrosrdečný.
- Arnošt z Pardubic — arcibiskup, Karlův rádce, pomůže císařovně.
- Petr Kyperský — král, milovník žen, komická postava.
- Štěpán Bavorský — vévoda, Petrův společník.
Typy promluv
Dialogy (vtipné, rychlé), monology (Karel, Alžběta), repliky stranou.
Veršová výstavba
Hra je psaná veršem — pravidelným, rýmovaným, převážně jambickým; verš je lehký, zpěvný, s vtipnými rýmy.
III. část — jazykové prostředky
- archaismy a historismy (šenk, purkrabí, páže, ostruhy) — atmosféra středověku,
- knižní a básnický jazyk — vznešenost doby,
- slovní vtip, dvojsmysly a narážky (kdo je páže?),
- oslovení a titulování (Vaše Milosti, císaři),
- rým a rytmus podporují komiku a spád.
Literárněhistorický kontext
O autorovi
Jaroslav Vrchlický (vlastním jménem Emil Frída, 1853–1912) byl nejplodnější český básník — napsal přes sto sbírek a dramat a přeložil desítky děl světové literatury (Dante, Goethe, Shakespeare, Hugo). Byl profesorem srovnávacích literatur na univerzitě a vůdčí osobností lumírovců. Noc na Karlštejně je jeho nejhranější divadelní hrou a vznikla v době jeho tvůrčího vrcholu; ve 20. století podle ní vznikl i známý filmový muzikál Noc na Karlštejně (1973). Jinak psal hlavně vážná, myšlenkově náročná dramata (trilogie Hippodamie). Více na stránce autora.
Autoři téže doby
Alois Jirásek — Staré pověsti české (1894), Lucerna (1905)
Jirásek, stejně jako Vrchlický, čerpá z české historie a pověstí. Jeho dramatická pohádka Lucerna je jako Noc na Karlštejně hra, kde se láska a lidskost střetnou s mocí vrchnosti a vše dobře dopadne. Oba vytvářejí idealizovaný obraz české minulosti.
Julius Zeyer — Vyšehrad (1880), Radúz a Mahulena (1898)
Další lumírovec, Vrchlického přítel. Zpracovává staré české, slovanské a jiné legendy a pověsti (Vyšehrad — cyklus o mýtických dějinách Čech). Spojuje je zájem o minulost a legendy, vytříbený jazyk a snaha povznést českou literaturu na evropskou úroveň.
Edmond Rostand — Cyrano z Bergeracu (1897)
Francouzská veršovaná komedie z historického prostředí (17. století), plná vtipu, šermířských soubojů a lásky. Jako Noc na Karlštejně oživuje minulost s humorem a romantickým citem a stojí na skrývání pravé totožnosti.
Literární směr
Lumírovci (70.–80. léta 19. století, okolo časopisu Lumír): snaha přiblížit českou literaturu světové, překlady, náměty z historie a mýtů, důraz na krásu formy, bohatý jazyk. Proti nim stáli ruchovci (S. Čech, E. Krásnohorská) s národními, vlasteneckými náměty. Lumírovci: J. Vrchlický, J. Zeyer, J. V. Sládek.