← Český jazyk

Jaroslav Vrchlický – Noc na Karlštejně

Autor: Jaroslav Vrchlický · Premiéra: 1884 (Národní divadlo) · Druh: drama · Žánr: veršovaná komedie (historická veselohra) · Směr: lumírovci

Stručný obsah

Rok 1363. Císař Karel IV. pobývá na Karlštejně a podle jeho přísného zákazu nesmí na hrad vkročit žádná žena. Na hradě jsou s ním jako hosté Petr, král kyperský (velký milovník žen) a Štěpán, vévoda bavorský.

Císařovna Alžběta Pomořanská se po manželovi stýská a chce být u něj. S pomocí arcibiskupa Arnošta z Pardubic se převleče za páže a dostane se na hrad. Totéž udělá Alena, neteř purkrabího Ješka z Wartenberka, která miluje mladého šenka Peška — ten si ji chce vzít, až získá rytířské ostruhy. Na hradě jsou tak dvě „pážata“, kterým hrozí prozrazení.

Petr Kyperský pozná, že jedno z pážat je žena, a chce zjistit, které. Vznikají komické situace a záměny. Nakonec je to sám císař, kdo v noci pozná ve svém páži manželku. Alžběta se přizná, že porušila zákaz z lásky, a Karel jí odpustí. Odpuštěno je i Aleně; Pešek je pasován na rytíře a smí si ji vzít.

I. část

Literární druh a žánr

Drama, komedie — konkrétně veršovaná historická veselohra: komika vychází z převleků, záměn a hrozícího prozrazení, konec je šťastný.

Zasazení výňatku do kontextu díla

Nejčastěji se losují:

  • úvod — Pešek a purkrabí, zákaz vstupu žen na hrad,
  • Alena přemlouvá strýce nebo Peška,
  • Alžběta a arcibiskup Arnošt — plán převleku,
  • Petr Kyperský zkoumá pážata,
  • noční scéna — Karel pozná Alžbětu, závěrečné odpuštění.

Téma a motivy

  • Téma: láska, která je silnější než zákazy, i než vůle císaře; Karel IV. jako moudrý panovník a milující manžel.
  • Motivy: zákaz, hrad, převlek, páže, noc, víno, rytířské ostruhy, prozrazení, odpuštění, svatba.

Časoprostor

  • Čas: 1363, doba vlády Karla IV.; děj trvá jeden den a noc.
  • Prostor: hrad Karlštejn — hradní komnaty, sály.

Kompoziční výstavba

Chronologická, tři jednání, dvě souběžné dějové linie (Alžběta a Karel, Alena a Pešek), které se proplétají v komických situacích a vrcholí nocí na hradě. Části: jednání – výstupy – repliky.

II. část

Vypravěč

Není — drama.

Postavy

  • Karel IV. — císař a český král; moudrý, spravedlivý, laskavý, s pochopením pro lásku. Idealizovaný obraz panovníka.
  • Alžběta Pomořanská — čtvrtá Karlova manželka; zamilovaná, odvážná, rozhodná, proslulá svou silou.
  • Alena — neteř purkrabího, živá, odvážná, podnikavá dívka.
  • Pešek — mladý šenk, touží po rytířství, aby si mohl vzít Alenu.
  • Ješek z Wartenberka — purkrabí Karlštejna, přísný, ale dobrosrdečný.
  • Arnošt z Pardubic — arcibiskup, Karlův rádce, pomůže císařovně.
  • Petr Kyperský — král, milovník žen, komická postava.
  • Štěpán Bavorský — vévoda, Petrův společník.

Typy promluv

Dialogy (vtipné, rychlé), monology (Karel, Alžběta), repliky stranou.

Veršová výstavba

Hra je psaná veršem — pravidelným, rýmovaným, převážně jambickým; verš je lehký, zpěvný, s vtipnými rýmy.

III. část — jazykové prostředky

  • archaismy a historismy (šenk, purkrabí, páže, ostruhy) — atmosféra středověku,
  • knižní a básnický jazyk — vznešenost doby,
  • slovní vtip, dvojsmysly a narážky (kdo je páže?),
  • oslovení a titulování (Vaše Milosti, císaři),
  • rým a rytmus podporují komiku a spád.

Literárněhistorický kontext

O autorovi

Jaroslav Vrchlický (vlastním jménem Emil Frída, 1853–1912) byl nejplodnější český básník — napsal přes sto sbírek a dramat a přeložil desítky děl světové literatury (Dante, Goethe, Shakespeare, Hugo). Byl profesorem srovnávacích literatur na univerzitě a vůdčí osobností lumírovců. Noc na Karlštejně je jeho nejhranější divadelní hrou a vznikla v době jeho tvůrčího vrcholu; ve 20. století podle ní vznikl i známý filmový muzikál Noc na Karlštejně (1973). Jinak psal hlavně vážná, myšlenkově náročná dramata (trilogie Hippodamie). Více na stránce autora.

Autoři téže doby

Alois Jirásek — Staré pověsti české (1894), Lucerna (1905)
Jirásek, stejně jako Vrchlický, čerpá z české historie a pověstí. Jeho dramatická pohádka Lucerna je jako Noc na Karlštejně hra, kde se láska a lidskost střetnou s mocí vrchnosti a vše dobře dopadne. Oba vytvářejí idealizovaný obraz české minulosti.

Julius Zeyer — Vyšehrad (1880), Radúz a Mahulena (1898)
Další lumírovec, Vrchlického přítel. Zpracovává staré české, slovanské a jiné legendy a pověsti (Vyšehrad — cyklus o mýtických dějinách Čech). Spojuje je zájem o minulost a legendy, vytříbený jazyk a snaha povznést českou literaturu na evropskou úroveň.

Edmond Rostand — Cyrano z Bergeracu (1897)
Francouzská veršovaná komedie z historického prostředí (17. století), plná vtipu, šermířských soubojů a lásky. Jako Noc na Karlštejně oživuje minulost s humorem a romantickým citem a stojí na skrývání pravé totožnosti.

Literární směr

Lumírovci (70.–80. léta 19. století, okolo časopisu Lumír): snaha přiblížit českou literaturu světové, překlady, náměty z historie a mýtů, důraz na krásu formy, bohatý jazyk. Proti nim stáli ruchovci (S. Čech, E. Krásnohorská) s národními, vlasteneckými náměty. Lumírovci: J. Vrchlický, J. Zeyer, J. V. Sládek.