Autor: Václav Kaplický · Vydáno: 1963 · Druh: epika · Žánr: historický román (dokumentární) · Směr: česká próza 60. let, historická próza
Stručný obsah
Román vychází ze skutečných čarodějnických procesů na severní Moravě v letech 1678–1696, na panství Velké Losiny a v Šumperku.
Na Velkých Losinách se při velikonoční mši zjistí, že stará žebračka si odnesla z kostela svatou hostii — prý pro kouzla, aby kráva dojila. Vrchnost — hraběnka Galleová, poručnice mladého majitele panství — povolá na vyšetření inkvizitora Jindřicha Františka Bobliga z Edelstadtu, bývalého advokáta a zkušeného soudce čarodějnic. Boblig rozpozná, že procesy jsou výnosné: majetek odsouzených propadá, soudci jsou placeni za každý den.
Ve vyšetřování se na mučení (palečnice, španělská bota, natahování) obviněné ženy přiznávají ke všemu, co se od nich chce slyšet — ke spolku s ďáblem, k čarodějnickým sabatům — a jmenují další „čarodějnice“. Procesy se rozrůstají, oběti jsou upalovány. Proti zběsilosti se postaví vzdělaný, lidský šumperský děkan Kryštof Alois Lautner. Boblig si ho vyhlédne jako svou největší oběť: Lautnera obviní z čarodějnictví, je uvězněn, mučen a roku 1685 upálen. Celkem v procesech zemřelo přes sto lidí. Boblig zemře poklidně ve stáří, nepotrestán.
I. část
Literární druh a žánr
Epika, historický román s dokumentárními prvky — autor pracoval s dobovými soudními záznamy a dokumenty, které do textu vkládá.
Zasazení výňatku do kontextu díla
Nejčastěji se losují:
- úvod — událost s hostií v kostele,
- příjezd Bobliga a první výslechy,
- mučení obviněných,
- upalování na hranici,
- děkan Lautner — jeho odpor, zatčení a proces,
- Lautnerova smrt.
Téma a motivy
- Téma: fanatismus, pověrčivost a zneužití moci; jak justice, která chce najít vinu, ji vždy najde; odvaha jednotlivce proti zlu.
- Motivy: hostie, čarodějnice, ďábel, sabat, inkvizitor, mučení, přiznání, udání, hranice, majetek, kněz, víra.
Časoprostor
- Čas: 1678–1696, období po třicetileté válce, protireformace, baroko.
- Prostor: severní Morava — panství Velké Losiny, Šumperk, Mohelnice; zámek, kostely, vězení, mučírny, popraviště.
Kompoziční výstavba
Chronologická, děj sleduje proces od prvního obvinění po smrt Lautnera a konec procesů. Rozsáhlé pasáže dokumentárního charakteru (výslechy, zápisy, dopisy) se střídají s fiktivními rozhovory postav.
II. část
Vypravěč
Er-forma, vševědoucí vypravěč, který vstupuje do myšlení postav (Boblig, Lautner) a s věcným odstupem líčí hrůzy; hodnocení nechává na čtenáři.
Postavy
- Jindřich František Boblig z Edelstadtu — inkvizitor, chamtivý, krutý, cynický, chytrý; procesy jsou pro něj zdroj peněz a moci.
- Kryštof Alois Lautner — šumperský děkan, vzdělaný, lidský, rozumný; postaví se proti procesům a zaplatí životem.
- hraběnka Galleová — vrchnost, dává procesům průchod.
- obviněné ženy a muži — prostí lidé, oběti pověr a udání.
- soudci, kněží, kati, měšťané — spoluviníci ze strachu nebo prospěchu.
Typy promluv
Pásmo vypravěče, dialogy, citace soudních protokolů a dokumentů.
Veršová výstavba
Netýká se — próza.
III. část — jazykové prostředky
- archaismy, historismy a dobové právnické a církevní termíny (inkvizice, tortura, sabat),
- latinské citáty — jazyk soudu a církve,
- věcný, dokumentární styl — chladný popis hrůz,
- kontrast Bobligova cynismu a Lautnerova humanismu,
- ironie osudu (vrah zemře v klidu, spravedlivý na hranici).
Literárněhistorický kontext
O autorovi
Václav Kaplický (1895–1982) byl prozaik, novinář a redaktor, autor řady historických románů. Pečlivě studoval prameny a archivy; často psal o útlaku, bezpráví a vzpourách v českých dějinách (Čtveráci, Železná koruna — o selských vzpourách, Táborská republika). Kladivo na čarodějnice je jeho nejznámější dílo; podle něj natočil Otakar Vávra roku 1969 slavný film. Název odkazuje na středověkou příručku pro honbu na čarodějnice (Malleus maleficarum). Více na stránce autora.
Autoři téže doby
Ladislav Fuks — Spalovač mrtvol (1967)
Česká próza 60. let o tom, jak fanatická ideologie (nacismus) promění obyčejného člověka ve vraha. Jako Kaplický ukazuje Fuks mechanismus zla, které se tváří jako „očista“ a „spravedlnost“.
Vladimír Körner — Údolí včel (1970)
Česká novela ze středověku o náboženském fanatismu řádu německých rytířů, který ničí lidské city. Jako Kaplický ukazuje, jak víra zneužitá mocí vede ke krutosti.
Arthur Miller — Čarodějky ze Salemu (1953)
Americké drama o honu na čarodějnice v Salemu (1692) — psané jako alegorie na mccarthismus. Kaplický i Miller ukazují historický proces jako varování pro současnost: v 60. letech v Československu se román četl jako obraz politických procesů 50. let.
Literární směr
Česká próza 60. let — historický román s alegorickým přesahem k nedávným politickým procesům 50. let; dokumentární přístup k dějinám (V. Kaplický, V. Körner, později J. Šotola).