Autor: Jan Otčenášek · Vydáno: 1958 · Druh: epika · Žánr: novela · Směr: česká poválečná próza, válečná literatura
Stručný obsah
Praha, 1942, doba heydrichiády. Osmnáctiletý student Pavel, syn chudého krejčího, potká v parku plačící dívku. Je to Ester, mladá Židovka, která dostala povolání do transportu do Terezína a rozhodla se nenastoupit. Pavel ji ukryje v malé komůrce vedle otcovy krejčovny v činžovním domě — rodičům nic neřekne.
Ester žije ve tmě a strachu, Pavel za ní chodí, nosí jí jídlo, čtou si, mluví o životě, o budoucnosti, o smrti. Zamilují se do sebe. Venku zuří teror: po atentátu na Heydricha se denně čtou v rozhlase jména popravených, na ulicích visí vyhlášky, kdo ukrývá Židy, bude zastřelen i s rodinou.
V domě bydlí Rejsek, opilec, prospěchář a sympatizant Němců, který něco tuší. Jednou večer se opije a vtrhne do komůrky. Ester pochopí, že ohrožuje Pavla i jeho rodinu, a vyběhne z domu na ulici — přímo k německé hlídce, která ji zastřelí. Pavel ji nestihne zastavit. Zůstane po ní jen láska a pocit, že její smrt byla obětí za něj.
I. část
Literární druh a žánr
Epika, novela — kratší próza s jedním dějem, dvěma hlavními postavami a tragickým koncem. Název odkazuje na Shakespearova Romea a Julii: láska dvou mladých lidí, kterou zničí okolní svět — tady válka a rasová nenávist.
Zasazení výňatku do kontextu díla
Nejčastěji se losují:
- setkání v parku — začátek,
- Ester v komůrce — rozhovory s Pavlem, strach, tma,
- vyhlášky a seznamy popravených — atmosféra heydrichiády,
- Rejsek v komůrce a Esteřina smrt — závěr.
Téma a motivy
- Téma: láska dvou mladých lidí v době nacistického teroru a pronásledování Židů; odvaha, oběť, strach; dospívání.
- Motivy: park, hvězda „JUDE“, transport, komůrka, tma, světlo, okno, rozhlas, vyhlášky, popravy, udavač, smrt.
Časoprostor
- Čas: jaro a léto 1942 — heydrichiáda (stanné právo po atentátu na R. Heydricha); děj trvá několik týdnů.
- Prostor: Praha — park, činžovní dům, krejčovna a stísněná komůrka, ulice.
Kompoziční výstavba
Chronologická, s krátkými retrospektivami; děj je soustředěn do několika týdnů a jediného místa (komůrka). Kontrast uzavřeného prostoru lásky a vnějšího světa teroru se stupňuje až k tragickému konci.
II. část
Vypravěč
Er-forma, vševědoucí vypravěč, který se drží hlavně Pavlova pohledu a vstupuje do myšlenek obou milenců.
Postavy
- Pavel — mladý student, citlivý, odvážný, obětavý; kvůli Ester riskuje život svůj i rodiny a dospívá.
- Ester — mladá Židovka, křehká, citlivá, inteligentní; ve strachu i lásce statečná, nakonec se obětuje.
- Pavlův otec — chudý krejčí, prostý a poctivý; o Ester neví.
- Pavlova matka — starostlivá.
- Rejsek — opilec, kolaborant, udavač.
- obyvatelé domu — obraz společnosti ve strachu.
Typy promluv
Pásmo vypravěče, dialogy Pavla a Ester (něžné, plné nedořečeného), vnitřní monology; vložené texty vyhlášek a rozhlasových zpráv.
Veršová výstavba
Netýká se — próza.
III. část — jazykové prostředky
- lyrizovaný jazyk — citové pasáže, popisy pocitů,
- kontrast světla a tmy, lásky a smrti, mládí a teroru,
- úřední jazyk vyhlášek a rozhlasu — mrazivý protiklad,
- hovorová řeč obyvatel domu, expresivní výrazy (Rejsek),
- symboly: tma (strach, válka), světlo (láska, naděje), komůrka (bezpečí i vězení).
Literárněhistorický kontext
O autorovi
Jan Otčenášek (1924–1979) prožil válku v Praze — byl totálně nasazen v továrně a účastnil se odboje; to prostředí zná z vlastní zkušenosti. Po válce pracoval v továrně, pak jako spisovatel a dramaturg. Jeho první velký román Občan Brych (1955) je o mladém intelektuálovi v únoru 1948. Romeo, Julie a tma je jeho nejznámější dílo; zfilmoval ho Jiří Weiss (1959). Více na stránce autora.
Autoři téže doby
Arnošt Lustig — Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou (1964), Démanty noci (1958)
Český autor, který přežil Terezín a Osvětim, psal o židovských osudech za války. Stejně jako u Otčenáška stojí v centru mladí lidé (často dívky), jejichž život ničí nacistická perzekuce; Lustig ale píše z perspektivy obětí v táborech.
Ladislav Fuks — Pan Theodor Mundstock (1963)
Český román o pražském Židovi, který se za okupace připravuje na transport do koncentračního tábora a v představách ho trénuje. Jako Romeo, Julie a tma ukazuje strach a život židovských obyvatel Prahy v protektorátu.
Anne Franková — Deník (vyd. 1947)
Skutečný deník židovské dívky, která se s rodinou ukrývala v zadním traktu domu v Amsterdamu, dokud nebyli prozrazeni a deportováni. Ester v komůrce a Anne v úkrytu prožívají stejný strach, touhu po životě a první lásku.
Literární směr
Česká poválečná próza s tématem 2. světové války a holocaustu (50.–60. léta): J. Otčenášek, A. Lustig, L. Fuks, J. Škvorecký (Zbabělci), V. Kaplický. Psychologická próza, která válku ukazuje přes osudy jednotlivců.