Autor: Ken Kesey · Vydáno: 1962 · Druh: epika · Žánr: román · Směr: světová literatura 2. poloviny 20. století, beatníci a kontrakultura
V originále One Flew Over the Cuckoo’s Nest — „jeden přeletěl kukaččí hnízdo“ (podle dětské říkanky; cuckoo = i blázen).
Stručný obsah
Na oddělení psychiatrické léčebny v Oregonu vládne absolutní mocí vrchní sestra Ratchedová („Velká sestra“). Pacienti jsou zastrašení, poslušní, ponížení — systém „terapie“ je drží v pocitu viny a strachu. Vypravěčem je obrovitý míšenec, náčelník Bromden, který léta předstírá, že je hluchoněmý, a trpí halucinacemi (svět vidí jako obří stroj, „Kombinát“).
Na oddělení přibude Randle Patrick McMurphy, rváč a hazardní hráč, který předstírá šílenství, aby nemusel na pracovní farmu ve vězení. McMurphy je hlučný, veselý, svobodný — sází se s pacienty, že Velkou sestru dostane. Bouří se proti pravidlům (hlasování o televizi, karty, žerty), vezme pacienty na rybaření na moře a postupně jim vrací sebevědomí. Zjistí ale, že většina z nich je v léčebně dobrovolně a že on sám, jako odsouzený, bez svolení sestry nevyjde — a přesto boj nevzdá. Za vzpouru dostane elektrošoky.
Před plánovaným útěkem uspořádá McMurphy v noci na oddělení večírek s alkoholem a dívkami. Koktavý a nesmělý Billy Bibbit stráví noc s jednou z dívek. Ráno ho sestra Ratchedová zastraší, že to řekne jeho matce — a Billy si podřeže hrdlo. McMurphy se na sestru vrhne a roztrhne jí uniformu. Je poslán na lobotomii a vrátí se jako bezduchá „zelenina“. Bromden ho v noci udusí polštářem, aby ho tak nikdo nemusel vidět, vytrhne těžký ovládací pult, kterým McMurphy marně zkoušel pohnout, rozbije jím okno a uteče na svobodu.
I. část
Literární druh a žánr
Epika, román — psychologický a společenský, s prvky alegorie (léčebna jako obraz společnosti, která potlačuje svobodu jednotlivce).
Zasazení výňatku do kontextu díla
Nejčastěji se losují:
- McMurphyho příchod na oddělení,
- skupinová terapie — sestra Ratchedová a její metody,
- sázka a pult — McMurphy zkouší zvednout ovládací pult,
- hlasování o televizi,
- rybaření na moři,
- noční večírek a Billyho smrt,
- závěr — Bromden dusí McMurphyho a utíká.
Téma a motivy
- Téma: jednotlivec proti systému, který lidi zbavuje svobody, odvahy a důstojnosti; manipulace a moc; síla vzpoury, která i v porážce osvobozuje druhé.
- Motivy: léčebna, sestra, pravidla, léky, elektrošoky, lobotomie, smích, karty, sázka, rybaření, pult, okno, mlha, stroj, útěk.
Časoprostor
- Čas: začátek 60. let 20. století; děj trvá několik měsíců.
- Prostor: psychiatrická léčebna v Oregonu — oddělení, denní místnost, sesterna, místnost pro elektrošoky; výlet na moře.
Kompoziční výstavba
Chronologická, čtyři části, s retrospektivami — Bromdenovy vzpomínky na otce, indiánského náčelníka, a na to, jak stát jejich vesnici zničil (přehrada). Děj má stoupající napětí: McMurphyho vzpoura sílí, až skončí katastrofou a zároveň osvobozením Bromdena.
II. část
Vypravěč
Ich-forma — vypráví náčelník Bromden, psychicky nemocný muž; jeho vnímání je zkreslené halucinacemi (mlha, stroj, „Kombinát“), takže je to nespolehlivý vypravěč. Jak se uzdravuje, mlha řídne a jeho vyprávění je jasnější.
Postavy
- Randle Patrick McMurphy — hlučný, drzý, vitální rebel a hráč; zprvu sobecký, postupně se obětuje za ostatní. Symbol svobody.
- sestra Ratchedová — chladná, dokonale ovládaná, manipulativní; ztělesnění systému a moci.
- náčelník Bromden — vypravěč, syn indiánského náčelníka a bělošky; obrovský, ale zlomený muž, který díky McMurphymu znovu najde sílu.
- Billy Bibbit — mladý, koktavý, ovládaný matkou i sestrou.
- Harding — inteligentní, ale nejistý pacient, stydí se za svou ženu.
- ošetřovatelé (černoši ve službách sestry), doktor Spivey — slabý lékař bez vlivu.
Typy promluv
Pásmo vypravěče (Bromdenovo vnímání, halucinace, vzpomínky), dialogy — hlavně McMurphyho drzé, vtipné řeči a skupinová sezení.
Veršová výstavba
Netýká se — próza.
III. část — jazykové prostředky
- hovorová řeč, slang a vulgarismy (McMurphy) × chladný, úřední jazyk sestry,
- metafory a halucinace — mlha, stroj, Kombinát jako obraz moci,
- symboly: pult (síla a svoboda), okno, mlha, lobotomie (zničení osobnosti),
- humor a ironie — McMurphyho smích jako zbraň,
- kontrast svobody a útlaku.
Literárněhistorický kontext
O autorovi
Ken Kesey (1935–2001) vyrůstal v Oregonu, studoval tvůrčí psaní na Stanfordu. Jako dobrovolník se účastnil vládních pokusů s halucinogeny (LSD) a pracoval jako noční ošetřovatel na psychiatrickém oddělení — zkušenosti z léčebny přenesl do románu. Vyhoďme ho z kola ven je jeho prvotina a nejslavnější dílo. Kesey se pak stal postavou hippies a kontrakultury (cesta autobusem po Americe s „Veselými šprýmaři“). Podle románu natočil Miloš Forman roku 1975 film Přelet nad kukaččím hnízdem, který získal pět Oscarů. Více na stránce autora.
Autoři téže doby
Václav Havel — Zahradní slavnost (1963), Vyrozumění (1965)
Český dramatik 60. let. Jeho absurdní hry ukazují člověka uvnitř byrokratického systému, který ho přetváří a zbavuje vlastní identity — Hugo Pludek se stane úředníkem, který nemá vlastní tvář. Stejně jako Kesey kritizuje systém, který ovládá lidi, Havel ale absurditou a jazykovou hrou, Kesey příběhem vzpoury.
Milan Kundera — Žert (1967)
Český román o mladém muži, kterého kvůli vtipu na pohlednici vyloučí ze studií a strany a pošlou k trestnému praporu. Jako u Keseyho zničí systém jednotlivce, který se nepodřídí, a obě díla ukazují, že humor a svoboda jsou pro moc nebezpečné.
Joseph Heller — Hlava XXII (1961)
Americký román ze stejné doby o letcích ve 2. světové válce uvězněných v absurdním systému pravidel („Hlava XXII“: kdo chce ven, nemůže být blázen). Jako u Keseyho se jednotlivec bouří proti nesmyslné instituci a humor odhaluje její šílenství.
Literární směr
Americká literatura 60. let, na pomezí beat generation a kontrakultury (A. Ginsberg, J. Kerouac): vzpoura proti konformitě, autoritám a institucím, touha po svobodě, zájem o lidi na okraji společnosti.