← Matematika

Statistika – charakteristiky variability

Pozn. k obsahu: Zdrojová prezentace obsahovala vzorce vložené jako obrázky/rovnice a používala animované odrážky — obojí se při převodu ztratilo. Vzorce jsou níže přepsané do LaTeXu, číselné výsledky řešených příkladů jsou dopočítány a ověřeny z dat v původních tabulkách.

Popis statistického souboru pomocí středních hodnot (průměru, mediánu) někdy nestačí — dva soubory mohou mít stejný průměr, a přesto se výrazně lišit tím, jak moc jsou jejich hodnoty „rozptýlené”. Příklad: slon 5 000 kg, myš 0,030 kg — průměrná hodnota (2 500 kg) o žádném z obou zvířat nic nevypovídá.

Velikost kolísání hodnot kolem střední hodnoty je vyjádřena charakteristikami variability (proměnlivosti) znaku: rozptyl, směrodatná odchylka, variační koeficient, mezikvartilová odchylka a další.

Součet všech odchylek od aritmetického průměru je vždy roven nule — proto ho nelze přímo využít jako míru variability.

Rozptyl

Rozptyl je průměr druhých mocnin odchylek jednotlivých hodnot od aritmetického průměru:

s2=n1i=1n(xixˉ)2

Značí se s2 nebo σ2.

Směrodatná odchylka

Směrodatná odchylka je druhá odmocnina z rozptylu:

s=s2=n1i=1n(xixˉ)2

Značí se s nebo σ. Výhoda oproti rozptylu: má stejné jednotky jako hodnota znaku (rozptyl má jednotky na druhou).

Příklad: rozptyl a směrodatná odchylka

Vypočítejte rozptyl a směrodatnou odchylku souborů č. 1 a 2:

Oba soubory mají stejný aritmetický průměr x̄ = 6, liší se ale rozptylem hodnot.

Soubor č. 1 (n = 15, x̄ = 6):

xᵢ444555567777888
xᵢ − x̄-2-2-2-1-1-1-101111222
(xᵢ − x̄)²444111101111444

Součet (xᵢ − x̄)² = 32, tedy s₁² = 32/15 ≈ 2,13 a s₁ = √2,13 ≈ 1,46.

Soubor č. 2 (n = 14, x̄ = 6):

xᵢ234445577888910
xᵢ − x̄-4-3-2-2-2-1-11122234
(xᵢ − x̄)²1694441111444916

Součet (xᵢ − x̄)² = 78, tedy s₂² = 78/14 ≈ 5,57 a s₂ = √5,57 ≈ 2,36.

Soubor č. 2 má výrazně vyšší rozptyl i směrodatnou odchylku než soubor č. 1 — jeho hodnoty jsou kolem stejného průměru rozptýlené mnohem víc.

Empirické pravidlo: většina hodnot se neodlišuje od průměru o více než jednu směrodatnou odchylku a skoro všechny hodnoty jsou v pásmu do dvou směrodatných odchylek od průměru.

Variační koeficient

Charakterizuje variabilitu znaku bezrozměrným číslem — je to podíl směrodatné odchylky a aritmetického průměru, obvykle vyjádřený v procentech:

v=xˉs100

Variační koeficient má smysl jen tehdy, pokud znak nabývá jen nezáporných hodnot (typicky fyzikální měření, ceny apod.), protože jinak by dělení průměrem blízkým nule dávalo nesmyslné výsledky.

Úloha: variační koeficient

Deset opakovaných měření nějaké fyzikální konstanty dalo tyto výsledky:

2,11; 2,01; 2,09; 2,02; 2,11; 2,03; 2,03; 2,10; 2,05; 2,05

Vypočtěte průměr, směrodatnou odchylku a variační koeficient.

Výsledek: průměr x̄ = 20,60/10 = 2,06; rozptyl s² = 0,0136/10 = 0,00136; směrodatná odchylka s = √0,00136 ≈ 0,037; variační koeficient v = (0,037/2,06)·100% ≈ 1,8 % — měření je velmi přesné, hodnoty kolísají kolem průměru jen zhruba o 1,8 %

Mezikvartilová odchylka

Pokud místo aritmetického průměru použijeme medián, používá se jako míra variability mezikvartilová odchylka místo směrodatné odchylky:

Příklad: mezikvartilová odchylka

Roční příjem (v tis. Kč) a četnost v souboru 20 lidí:

Roční příjem200240260280350950
četnost176411

Z kumulativních četností vychází Q1=240,000 Kč, Q3=280,000 Kč, tedy:

Qx=2280,000240,000=20,000

Všimněte si, že v tomto souboru je jedna extrémní hodnota (950), která by aritmetický průměr silně zkreslila — proto se pro takto „nesouměrné” soubory hodí lépe medián s mezikvartilovou odchylkou než průměr se směrodatnou odchylkou.

Úlohy

Pracovní list: charakteristiky polohy a variability (viz materiály k tématu charakteristiky polohy).

Pracovní plocha

Piš sem myší, prstem nebo perem…

Zdroj: matematika/TY01_0222_Statistika_-_charakteristiky_variability.pptx