Pozn. k obsahu: Zdrojový dokument byl učitelský lekční plán s poznámkami k výuce — mocniny (exponenty) se při převodu oddělily od základu a postup dělení “pod sebou” ztratil odřádkování, takže čísla splynula do nečitelných řádků. Metoda i mezivýsledky byly ale čitelné a všechny čtyři podrobné příklady jsem nezávisle přepočítal a ověřil zpětným násobením (dělenec = dělitel × podíl + zbytek) — všechny souhlasí. Jeden neúplný pátý příklad (dochovala se jen závěrečná poznámka “výraz 13x+30 už nejde dál dělit” bez zadání) nejde rekonstruovat a byl vynechán.
Mnohočleny lze dělit dvěma způsoby, podle toho, čím dělíme.
1. Dělení mnohočlenu jednočlenem
Jednoduché — dělíme každý člen zvlášť (dělit znamená dát mnohočleny do zlomku a ten rozdělit na jednotlivé členy). Výsledkem je často opět mnohočlen.
Příklad: (6x3−9x2+3x):(3x)=2x2−3x+1
2. Dělení mnohočlenu mnohočlenem
To už je složitější — zlomek můžeme takto rozdělit jen podle sčítání/odčítání v čitateli, ne podle jmenovatele. Inspirujeme se tím, jak se dělí víceciferná čísla “pod sebou” — dělíme postupně, vždy se zajímáme o nejvyšší zbývající řád, zpětně násobíme a odečítáme:
2275:7=325
22:7=3 (zbytek 1),17:7=2 (zbytek 3),35:7=5 (zbytek 0)
U mnohočlenů postupujeme úplně stejně — jen místo “nejvyšší cifry” hledáme člen s nejvyšší mocninou.
Ukázkový postup
Vydělte (x5−3x2−4x+6):(x2−2).
- Vydělíme členy s nejvyššími mocninami: x5:x2=x3.
- Získaným členem vynásobíme celý dělitel (zpětné násobení): x3⋅(x2−2)=x5−2x3.
- Od původního mnohočlenu odečteme výsledek: (x5−3x2−4x+6)−(x5−2x3)=2x3−3x2−4x+6.
- S výsledkem opakujeme celý postup, dokud nezbyde mnohočlen nižšího stupně, než má dělitel (nebo nula).
Zkrácený postup (jen výsledky jednotlivých kroků):
x5−3x2−4x+6 : x2−2=x3+2x−3
−(x5−2x3)⟹2x3−3x2−4x+6
−(2x3−4x)⟹−3x2+6
−(−3x2+6)⟹0
Po posledním odečtení vyšel nulový mnohočlen — dělili jsme beze zbytku.
Ověření správnosti — zpětné vynásobení výsledku dělitelem musí dát zpět původní dělenec:
(x3+2x−3)(x2−2)=x5−2x3+2x3−4x−3x2+6=x5−3x2−4x+6✓
Nejčastější problém: dělení členů s nejvyššími mocninami (mocnina podílu se s každým krokem musí snížit o jedna) a odčítání mnohočlenů po zpětném násobení — dejte si pozor na znaménka.
Příklady
1. Vydělte (2x3+5x2−5x+1):(2x−1).
Výsledek: x²+3x-1 (beze zbytku). Ověření: (2x-1)(x²+3x-1) = 2x³+6x²-2x-x²-3x+1 = 2x³+5x²-5x+1 ✓
2. Vydělte (6x6−8x5+14x4−21x3+3x2+8x−14):(3x3−x2+2).
Výsledek: 2x³-2x²+4x-7 (beze zbytku). Ověření zpětným násobením souhlasí se zadaným dělencem
3. Vydělte (x6−2x4+x3−2x+5):(x3+x−2). (Pozor: mnohočleny jsou v zadání úmyslně neseřazené podle mocnin — nejdřív je seřaďte sestupně, teprve pak dělte.)
Výsledek: po seřazení: (x⁶-2x⁴+x³-2x+5):(x³+x-2) = x³-3x+3 se zbytkem 3x²-11x+11 (zbytek má nižší stupeň než dělitel, dál už nejde dělit); úplný zápis: podíl + zbytek/dělitel = x³-3x+3 + (3x²-11x+11)/(x³+x-2)
Zdroje
Zdrojový dokument: mat/05 Dělení mnohočlenů.pdf